Článek
Jak se v roli nové Miss Czech Republic cítíte?
Abych byla upřímná, tak se teprve vzpamatovávám ze všech emocí. (Rozhovor vznikl dva dny po vyhlášení.) Je to krásné a mám radost, ale zároveň cítím velkou zodpovědnost. Tenhle titul s sebou nese spoustu povinností a závazků. Finálový večer jsem si užila naplno. Samozřejmě tam byl stres, ale takový ten zdravý - protože mi na tom opravdu záleželo. Věděla jsem, že jsem do soutěže dala všechno.
Co to znamená, dát do toho všechno?
Věnovat soutěži čas, energii i sebe samu. Nestačí jen dobře vypadat, musíte pracovat víc než ostatní, chodit na tréninky, připravit se fyzicky i psychicky. Kromě toho je potřeba umět vystoupit z komfortní zóny. Byla jsem vždycky spíš tichá a na prvním castingu se mi třásl hlas už jen při představování. Dneska zvládám mluvit mnohem jistěji, i když mám pořád ještě hodně na čem pracovat.
Byl to váš dlouhodobý sen, přihlásit se do soutěže krásy?
Ano. S maminkou jsme Miss Czech Republic sledovaly několik let a ona si moc přála, abych to zkusila. Já si ale pořád říkala: „Ještě ne, nejsem se sebou úplně spokojená.“ Letos jsem se rozhodla, že do toho půjdu. A bylo to nejlepší rozhodnutí, jaké jsem mohla udělat, přestože jsem v téhle oblasti úplný nováček. Jedinou zkušeností byly dvě dětské soutěže krásy, když mi bylo asi dvanáct.
Veřejnost vnímá především pozlátko finálového večera, jehož přenos vysílá televize Nova. Jak soutěž probíhá, když kamery neběží?
Ve skutečnosti celá soutěž trvá zhruba sedm měsíců - od prvních castingů až po finále. Je za tím spousta práce, výzev a společně stráveného času.
Na casting jsem šla s tím, že to nemusí vyjít. Ale postupně jsem rostla a v semifinále už jsem se cítila mnohem jistěji. Když jsem se dozvěděla, že postupuju mezi první dvacítku, byla jsem dojatá. Moje maminka byla u toho, oslavily jsme to spolu.
Pokud se někdo ve svém těle necítí dobře a nějaká úprava mu pomůže získat sebevědomí, tak proč ne?
Čím vším si musí soutěžící projít?
Musí zvládnout třeba pohovor v angličtině, testy všeobecných znalostí, různé disciplíny - takzvané challenge neboli výzvy, které kopírují strukturu světové soutěže Miss World. Byla mezi nimi třeba sportovní, talentová nebo public speaking čili rétorická challenge. Soutěž není jen o vzhledu.
Co vás nejvíc překvapilo?
Asi talentová výzva. Díky ní jsem se vrátila k tanci, dělala jsem osm let street dance, ale na střední škole jsem s ním skončila kvůli času. Teď jsem to oprášila, byla to dřina, ale podařilo se mi během pár dní zvládnout celou choreografii.
A nejobtížnější výzva?
Rozhodně public speaking. Mluvily jsme na různá témata, třeba o politice, ekologii, sociálních tématech nebo umělé inteligenci. Byla to skvělá zkušenost - člověk se musí naučit mluvit jasně, stručně a srozumitelně o vážných věcech.
Co obnášela sportovní challenge?
Rozdělili nás do týmů a soutěžily jsme třeba ve výdrži v planku (česky také zvaný prkno, je to izometrický cvik, který spočívá v udržení stabilní pozice těla, podobné základní poloze kliků, ale s oporou na předloktích a špičkách nohou). To nebyla moje silná disciplína, ale některé holky byly vážně dobré, vydržely i deset patnáct minut, což vůbec nechápu. (směje se)
Panovala mezi dívkami rivalita, nebo jste se skamarádily?
Atmosféra mezi námi byla skvělá. Měla jsem z toho trochu obavy, ale vytvořila se přátelská parta. Bydlely jsme spolu o víkendech na pokojích v hotelu Marriott v Praze, strávily týden na soustředění v Bahrajnu a opravdu jsme se poznaly do hloubky. Věřím, že zůstaneme v kontaktu.
Užila jste si zahraniční soustředění, nebo to byla především práce?
Užila, program byl sice intenzivní a ze začátku jsem měla obavy, jestli to zvládnu psychicky, ale dopadlo to skvěle. Měly jsme i výlety, navštívily jsme krásná místa. Hlavně jsem tam pochopila, jak skvělý tým za Miss Czech Republic stojí, prezidentka soutěže Taťána Makarenko se o nás úžasně starala, stejně jako další lidi v týmu.
Stihla jste si už po vítězství vydechnout?
Moc ne, ale počítala jsem s tím. Hned v neděli nás čekalo celodenní focení a rozhovory. Vím, že to k tomu patří, a jsem připravená to všechno zvládnout. Čeká mě toho teď hodně. Koncem měsíce letím s týmem Miss Czech Republic do Indie na finále Miss World - letos ještě jako doprovod, soutěžit budu za rok. Mám tak rok na přípravu a už se těším, že atmosféru světové soutěže zažiju na vlastní kůži.
S Kristýnou Pyszkovou, která loni Českou republiku reprezentovala a Miss World vyhrála, jste už mluvila?
Zatím ne, ale určitě to mám v plánu. Obdivuju ji, nasadila laťku hodně vysoko, beru to jako motivaci. Na Miss World se budu poctivě připravovat. Chci zlepšit mluvený projev a posunout se v angličtině. Domluvím se anglicky už teď, ale chci to zvládat na profesionální úrovni. Čekají mě kurzy rétoriky i jazyka. Cítím obrovskou odpovědnost, ale věřím, že když mě vybrali, viděli ve mně potenciál. A já nechci tu důvěru týmu Miss Czech Republic zklamat.
Zmínila jste, že jste se na soutěž připravovala i fyzicky - jak konkrétně?
Cvičím tabatu, to je takové dynamické cvičení. Je to kombinace kardiocviků, které děláte na čas, pořádně se u toho zapotíte. Vyčistím si tím hlavu a zároveň mám dobrý pocit, že pro sebe něco dělám.
V soutěžích krásy se dnes často řeší i zákroky estetické medicíny a chirurgie…
Jsem přírodní typ a žádné takové zákroky nemám. Ale pokud se někdo ve svém těle necítí dobře a nějaká úprava mu pomůže získat sebevědomí, tak proč ne? Každý má právo rozhodnout o svém těle. Hlavní je, aby člověk zůstal sám sebou.
Byla jsem vždycky spíš tichá a na prvním castingu se mi třásl hlas už jen při představování.
Během finálového večera jste mluvila o své rodině. Podporovala vás?
Obrovsky. Rodiče vždycky stáli při mně, podporovali mě ve všem, co jsem si zamanula, a vedli mě k pokoře a dobrosrdečnosti. Nikdo z rodiny neměl nic společného se světem modelingu nebo showbyznysu, o to víc si jejich podpory vážím. Mám taky staršího bratra, který mi fandí i se svou ženou. Podporu cítím i z Dětmarovic na Karvinsku, odkud pocházím. Lidé mi psali povzbudivé zprávy na facebook i instagram. Dodalo mi to odvahu.
Jaké bylo vaše dětství?
Hezké, i když taky ne úplně bez mráčku. Na základce jsem si prošla šikanou, což pro mě nebylo jednoduché. Nakonec jsem změnila školu a našla si novou partu. Dnes to beru jako zkušenost, která mě posílila, a už se k tomu nechci vracet.
Čeká vás stěhování do Prahy. Těšíte se na nový začátek?
Strašně moc. S titulem jsem vyhrála i roční pronájem bytu na Smíchově, takže tady budu mít zázemí. Přítel zatím zůstává v Ostravě kvůli práci, ale třeba se to časem změní.
Plánujete v Praze zůstat i do budoucna?
Určitě ano. Praha mě lákala odmalička - mám ráda její energii i otevřenost lidí, jsou milí, klidně se na vás na ulici usmějou. Navíc je tu spousta pracovních příležitostí.
K soutěži patří charitativní projekty. Vy se chcete věnovat osvětě v oblasti prevence a léčby onkologických onemocnění. Proč právě tohle téma?
Moje maminka se od loňska léčí s rakovinou prsu a o měsíc později zjistili stejnou diagnózu i babičce. U ní se bohužel na nemoc přišlo v tak pokročilém stadiu, že jí lékaři nedokázali pomoct, rakovina metastázovala do kostí. To bylo nesmírně těžké období.
Viděla jsem, jak se člověk doslova ztrácí před očima - a řekla si, že nechci jen přihlížet. Dnes o tom dokážu mluvit, ale zpočátku to bylo hodně bolestivé. Chtěla bych šířit osvětu a dodat odvahu těm, kdo se bojí chodit k lékařům, aby zbytečně neotáleli, protože když se nemoc odhalí včas, může jim to zachránit život. Vidím to u maminky, která podstupuje biologickou léčbu.
Linda Górecká ve volném čase peče dorty.
Podnikla jste už konkrétní kroky?
Ano. Součástí soutěže Miss byl charitativní projekt a já zorganizovala benefiční bazárek. Výtěžek jsme věnovali onkologicky nemocným pacientům prostřednictvím Nadačního fondu Pavla Novotného. Připravili jsme i letáčky o samovyšetření prsu, protože to je něco, co nezabere ani pět minut, ale může to rozhodnout o všem.
Sama jsem byla kvůli genetické zátěži preventivně na mamografu. Když je tato nemoc v rodině, měla by se žena nechat vyšetřit co nejdřív, ne čekat do pětačtyřiceti, kdy hradí vyšetření všem ženám pojišťovna.
Pojďme ještě na chvíli k vašemu studiu. Vybrala jste si obor, který není u miss úplně obvyklý - předškolní a mimoškolní pedagogiku na vyšší odborné škole v Ostravě. Co vás k tomu přivedlo?
Od dětství jsem snila buď o tom, být modelka nebo paní učitelka ve školce. Často jsem se starala o děti sousedů a zjistila jsem, že mě to opravdu naplňuje. Díky škole mám i praxi ve školce, kde vidím, jak to funguje v reálu. Moc mě to baví.
Plánujete ve studiu pokračovat?
Určitě, vzdělání je pro mě důležité. I když teď budu mít hodně povinností, škola mi vychází vstříc. Nabídli mi individuální plán a podporují mě. Do konce studia mi zbývá jen rok, takže to chci zvládnout. Ráda bych pak ve studiu pokračovala a dotáhla to až k magisterskému titulu.
Učíte se poctivě s předstihem, nebo všechno doháníte těsně před zkouškami jako většina studentů?
Učím se průběžně, všechno musím mít naplánované. Na každou zkoušku nebo úkol si vyhradím určitý čas, který přípravě věnuji. Jakmile si jednou naplánuju, že budu něco dělat v určitých dnech a hodinách, tak už to pak neodsouvám.
To je obdivuhodné. Vidíte se v budoucnu víc jako učitelka ve školce, nebo jako modelka?
Momentálně jako modelka. Ale nechci pedagogiku úplně odsunout, práce s dětmi mě těší a jednou se k ní třeba vrátím.
Na vašem instagramovém profilu jsem si všimla, že také ráda pečete…
Ano, dorty peču často a s radostí. Pokaždé se v tom vyřádím - největší výzva byl třípatrový dort, který mi zabral celý den, ale stál za to. Nepoužívám navrch marcipán ani fondán, dávám přednost lehčím kombinacím s mascarpone a šlehačkou, aby to bylo svěží. Máslové krémy moc nemusím.
Sladké si pak i dopřejete?
Jasně, ráda si kousek dám. Myslím, že je důležité mít zdravý vztah k jídlu. Před finále jsem si na životosprávu dávala pozor, ale nejsem typ, co by jedl jen salát.
Jaké jídlo máte nejraději?
Svíčkovou! (směje se) Ale na tu zatím po finále nedošlo. První jídlo po vítězství byla hotelová snídaně - vajíčka a zelenina.
Na Miss World vás promenáda v plavkách nečeká, zrušili ji před sedmi lety. Mnozí ji považují za disciplínu degradující ženy na objekt mužského zájmu, jiní se jí zastávají. Jak to vnímáte vy?
Nemám s plavkami žádný problém. Když jsou vkusné a zakrývají to, co zakrývat mají, není to nic nevhodného. Většina dívek to bere jako součást práce v modelingu. Záleží na střihu a prezentaci.
Sama bych nechtěla nic vulgárního, ale na Miss Czech Republic jsme měly opravdu hezky zvolené modely. Jinak se mi líbí, že se Miss World zaměřuje spíš na osobnost než na vzhled. Vybírají dívky, které mají přesah, pokoru a snahu být užitečné společnosti. A to je hodnota, se kterou se dokážu ztotožnit - nechci být jen krásná, chci být prospěšná.
