Hlavní obsah

Mary Somervillová: Hospodyně, ale také výtečná matematička, vědkyně a autorka učebnic o astronomii a fyzice

V devíti letech neuměla téměř číst a psát. Mary Somervillová, manželka, matka a hospodyně, se však v každé volné chvíli věnovala samostudiu tak usilovně, že si jejích vědomostí všimli mnozí učenci 19. století. Odborné knihy, které napsala, se na celé jedno století staly učebnicemi na univerzitách.

Foto: KlaPeto

Mary Somervillová, britská vědkyně a spisovatelka

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Formálně skromně vzdělaná Mary Somervillová se stala průkopnicí vědy, jejíž knihy o astronomii a fyzice změnily způsob výuky na univerzitách.
  • Její cesta od domácí hospodyně k uznávané matematičce a vědkyni byla plná odporu okolí, ale i podpory osvíceného manžela.
  • Stala se první ženou, které bylo přiznáno členství v několika učených společnostech ve Velké Británii i jinde ve světě.
Článek

Mary se narodila jako páté ze sedmi dětí do rodiny Williama George Fairfaxe, viceadmirála Britského královského námořnictva. Vyrůstala v městečku Burntisland na východním pobřeží Skotska. Zatímco její otec trávil řadu měsíců na moři, Maryina matka zajišťovala chod hospodářství.

Vzdělání dětí neřešila, buď pomáhaly v domácnosti, nebo se toulaly venku. Když otec po návratu z výpravy zjistil, že devítiletá Mary stěží dokáže číst a psát, poslal ji do internátní školy. Nepatřil k liberálům, kteří podporovali studium žen, ale věřil, že bude-li dívka umět číst, psát a počítat, povede dobře účty v domácnosti.

Podivné záliby

Když se Mary po roce vrátila, matka měla za to, že studia bylo dost. Jenže dívce učarovala otcova rozsáhlá knihovna, a tak se každou volnou chvíli nořila do čtení. Večer jí dokonce odnášeli z komnaty svícen, aby nečetla dlouho do noci. A tak místo toho pozorovala hvězdy a planety na noční obloze.

Když ji rodiče poslali do venkovské školy, aby se naučila domácí práce, cítila se dotčena. Měla jinou představu o svém životě. Talentované žákyně si naštěstí všiml ředitel a začal ji vzdělávat. Tehdy rodiče konečně trochu ustoupili a dovolili dceři, aby se zdokonalila v gramatice a naučila se základy aritmetiky. Samostudiem se pak pustila do geometrie, algebry, starořečtiny. Na oplátku si jako dívka z dobré rodiny osvojila zásady společenského chování a konverzace, hru na klavír, malování a domácí práce. Vždy si však našla chvilku pro svou oblíbenou matematiku.

Rodiče doufali, že dcera po uzavření sňatku ustane ve svých „podivných“ zálibách. V roce 1804 Mary představili vzdáleného bratrance Samuela Greiga, námořního důstojníka.

O několik měsíců později pár uzavřel sňatek a odstěhoval se do Londýna. Samuel jako typický konzervativní muž přenechal celou péči o domácnost manželce. Stavěl se i proti její zálibě v matematice a přírodních vědách, ona se ale nedala zviklat a pokračovala v samostudiu. Upoutala ji díla fyziků a matematiků Isaaka Newtona nebo Pierra-Simona Laplaceho, který systematizoval matematickou astronomii a vysvětlil poruchy pohybů planet a Měsíce na základě vlivu gravitace jiných těles.

Stříbro za matematiku

Mary tři roky po sňatku ovdověla a se dvěma malými syny se vrátila k rodičům. Když brzy ráno kojila mladšího syna, studovala při tom trigonometrii a astronomii z knih, které zakoupila z dědictví po manželovi. Své znalosti prověřovala řešením matematických hádanek otištěných v The Mathematical Repository. Výsledky zasílala do redakce, což jí v roce 1811 vyneslo v soutěži luštitelů stříbrnou medaili.

Rodiče donutili Mary k druhé svatbě v roce 1812. I tentokrát vybrali ženicha a opět to byl bratranec.

Foto: Getty Images

Portrét popularizátorky vědy se objevil na mincích i medailích.

Pokud doufali, že lékař William Somerville změní myšlení jejich dcery, zmýlili se. Tento kultivovaný muž manželku ve vědeckých zájmech podporoval, byl na ni patřičně hrdý a seznámil ji s mnoha významnými vědci. Jako člen Královské společnosti měl přístup do vědeckých knihoven, což jí zajistilo přísun odborných publikací.

Výběr článků

Načítám