Přírodní deodoranty dokážou konkurovat konvenčním produktům nejen složením, ale i výdrží

Zatímco dříve byly přírodní alternativy vnímány jako méně spolehlivé nebo krátkodobé řešení, dnes dokážou konkurovat konvenčním produktům nejen složením, ale i výdrží. Nejprve se ale podívejme, jaký je rozdíl mezi konvenčními antiperspiranty a právě přírodními deodoranty.

Antiperspiranty zastavují zápach fyzickým ucpáváním pórů pomocí složek, jako je chlorohydrát hlinitý nebo zirkonium hlinitý. Tyto sloučeniny zabraňují tvorbě potu v oblastech, na které se aplikují. Tím, že se minimalizuje pot, se v podpaží nevyskytují ani bakterie, se kterými by se pot mohl mísit, tudíž nevzniká ani žádný zápach.

„V průběhu let se objevily obavy z potenciálních zdravotních rizik plynoucích z používání sloučenin hliníku, protože se mohou vstřebávat kůží a potenciálně narušovat hormonální funkce nebo mít neurotoxické účinky. Žádné vědecké studie to sice nepotvrdily, ale obavy u mnoha lidí přetrvávají,“ upozorňuje dermatoložka Andrea Hui Austinová a dodává: „A protože pocení je jedním z hlavních způsobů, jakým naše tělo odvádí toxiny, blokování potních žláz znamená, že se tyto škodlivé toxiny nevyplavují tak rychle.“

Dalším problémem mohou být obsažené chemikálie, jako jsou ftaláty, obvykle používané pro vůně, a parabeny, které sehrávají roli konzervační látky. I ty se stále ještě v některých antiperspirantech vyskytují.

Mezi lidmi se pak šíří, že „zátky“ vytvořené hliníkem mohou ovlivňovat estrogenové receptory v prsní tkáni, což může vést k růstu rakovinových buněk v prsu. Nicméně ani v tomto směru neexistuje žádný vědecký důkaz, který by toto potvrzoval.

Podle lékařky Cindy Geyerové panuje mezi lidmi zbytečná panika. Je samozřejmě každého věc, jaké přípravky bude preferovat, nicméně podle ní většina výrobců i konvenčních antiperspirantů dnes řeší složení svých výrobků a vynakládá nemalé peníze do výzkumu, aby jejich produkty byly nejen efektivní, ale i šetrné k lidské pokožce a co nejméně ji zatěžovaly.

Pot uvolňovaný našimi apokrinními žlázami (ty se nacházejí v oblastech s velkým množstvím vlasových folikulů, jako je podpaží) je ve skutečnosti bez zápachu. Štiplavý zápach, který vychází z podpaží, vzniká poté, co se s potem smísí bakterie již přítomné na kůži.

Přírodní deodoranty jsou vyrobeny ze složek, které dokážou neutralizovat bakterie a tímto způsobem potlačovat zápach. To znamená, že neblokují uvolňování potu. Člověk se tak i nadále potí, ale jeho pot nezapáchá.

Deodoranty na přírodní bázi tak obsahují organické složky, přírodní konzervační látky a vonné látky, jako je kokosový a růžový olej, které pomáhají udržovat póry čisté, ale zároveň umožňují tělu zbavovat se škodlivých toxinů pocením a dodávají pokožce svěží vůni, která maskuje nebo absorbuje tělesný zápach.

„Předností deodorantů tedy je, že obsahují jen přírodní složky, neblokují pot, ale mohou zabránit zápachu tím, že absorbují vlhkost, neutralizují bakterie způsobující zápach a mohou pomoci zklidnit podrážděnou pokožku v podpaží,“ shrnuje přednosti Austinová.

Pokud se nedokážete spokojit s tím, že při použití přírodních deodorantů sice nebudete zapáchat, ale stále se budete velmi potit, pak vám odborníci doporučují nosit volné oblečení, které není těsné v oblasti podpaží, a pak používat vilín virginský k napnutí pokožky a minimalizaci pocení. A pak také oxid zinečnatý, který vysušuje pokožku a zklidňuje podráždění.

Při přechodu na přírodní deodorant je naprosto přirozené, že má člověk nejprve pocit, že se potí víc než předtím. Ve skutečnosti se jedná o dobré znamení, že vaše póry nejsou ucpané. Nenechte se v ten okamžik odradit. Větší pocení způsobí, že se zbavíte lépe všech nečistot a tělo se poté snáze adaptuje na používání přírodního deodorantu.

Odborníci proto doporučují při přechodu z konvenčního antiperspirantu na přírodní deodorant dát si jeden týden úplnou pauzu od všech přípravků a nechat tělo důkladně pročistit.

Trh v dnešní době nabízí obrovské množství přírodních deodorantů. Je opravdu z čeho vybírat. Pokud vás zklame funkčnost jednoho, pak se nenechte odradit a zkoušejte dál. Zajisté narazíte na deodorant, který vám bude skutečně vyhovovat. Je důležité si uvědomit, že každý z nás je jiný, a tudíž i složení deodorantu bude u každého fungovat trošku jinak. To, co bude vyhovovat jednomu, druhému nemusí a naopak.

Přírodní deodorant si můžete také vyrobit sami doma. Vyzkoušejte recept podle alergoložky Heather Modayové.

Postup: Smíchejte 1⁄4 hrnku jedlé sody, 1⁄4 hrnku kukuřičného škrobu, 1⁄3 hrnku kokosového oleje a 6 až 10 kapek esenciálního oleje z máty peprné. Směs dejte do lahvičky s víčkem. Poté aplikujte tak, že si naberete cca množství o velikosti lískového oříšku, to zahřejete v dlaních, dokud nevznikne tekutá konzistence, a tu pak rozetřete v podpaží.

Proč bude fungovat? Jedlá soda absorbuje zápach, kukuřičný škrob absorbuje přebytečný pot, mátový olej je antibakteriální a nabízí příjemnou vůni a kokosový olej je antimikrobiální.