Výstava známek, které mapují dějiny. K vidění je i chybotisk za pět milionů

Mezi nejstarší exponáty patří skautské známky s přetiskem „PŘÍJEZD PRESIDENTA MASARYKA“, které spatřily světlo světa na jediný den, a sice 21. prosinec 1918, kdy se první hlava československého státu poprvé vlakem vracela do nově ustanovené první republiky.

„Připomíná euforii z obnovy československé státnosti a význam skautského hnutí, které tehdy zajišťovalo poštovní službu v prvních dnech svobody. Dnes je tato známka považována za legendu české filatelie a v aukcích dosahuje milionových částek,“ popsal Novinkám Tomáš Mádl, prezident Prestige Philately Club Prague.

Vůbec nejdražším exemplářem k vidění je chybotisk „DOPLATIT 50/50“ z emise Osvobozená republika. Původní návrh této ikonické známky vytvořil v roce 1919 významný grafik Vratislav Hugo Brunner. „Motiv klečící ženy trhající řetězy symbolizoval osvobození národa po rozpadu Rakousko-Uherska,“ podotknul Tomáš Mádl.

Ke chybotisku došlo pravděpodobně v roce 1923, kdy byl jediný arch hodnoty 50 haléřů omylem přetištěn nápisem „Doplatit 50“ a následně použit na poště Praha 14.

„Dodnes je známo mezi 15-20 exempláři, což z něj činí jednu z nejvzácnějších československých známek v hodnotě pět milionů korun. Tento nález spojuje filatelistickou náhodu s historickým symbolem svobody a patří k nejrespektovanějším pokladům světové filatelie,“ popsal prezident klubu.

Další raritu v hodnotě jednoho milionu korun představuje smuteční aršík z roku 1943 vyobrazující posmrtnou masku zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha poté, co byl nacistický potentát v květnu 1942 zneškodněn díky úspěšné akci československých parašutistů Josefa Gabčíka a Jana Kubiše.

Vydáno bylo 500-1000 kusů, přičemž do dnešní doby se dochovalo 200. Jedná se o katalogově nejdražší aršík světa. Dostala jej hrstka vybraných pozvaných osobností v rámci vzpomínkové akce připomínající rok od úmrtí příslušníka SS.

„Likvidace Heydricha dostala československou exilovou vládu do úplně jiné pozice, protože Winston Churchill předtím upozorňoval prezidenta Edvarda Beneše, že pokud Češi zůstanou tak pasivní, jako v protektorátu ze začátku konfliktu podle něj byli, bude po válce těžké před spojenci obhajovat předmnichovské hranice,“ dodal Tomáš Mádl.

Z pozdějších vzácností jsou na výstavě přítomny i nevydané známky chystané na 14. sjezd KSČ v září 1968. Namísto něj se konal známý Vysočanský sjezd 22. srpna téhož roku, den po invazi armád Varšavské smlouvy do Československa. Oficiálně v pořadí 14. sjezd tuzemských komunistů se posléze konal až během normalizace roku 1971.

Vůbec nejmladší exemplář představuje originální návrh první známky samostatné České republiky z roku 1992 od Josefa Herčíka. „První známka ČR byla vydána 20. ledna 1993 a zobrazuje malý státní znak,“ uzavřel Tomáš Mádl.