Článek
Ve sporu mezi potomky J.L. Kleina na jedné straně a rodinou Ludvíka Pytlíčka (zemřel v roce 2019) na straně druhé rozhodl ve čtvrtek Okresní soud v Semilech tak, že se má známka vrátit Kleinovým potomkům do Rotterdamu. Verdikt je nepravomocný, žalovaná strana (Pytlíčkovi) si vzala lhůtu na odvolání.
„Důkazy, které byly předloženy a provedeny v řízení, mě přesvědčily o tom, že se skutečně jedná o známku, která byla odcizena v Tokiu a která patřila panu Kleinovi. Naopak důkazy, které předložili žalovaní, mě nepřesvědčily o tom, že jejich otec (Pytlíček) tu známku skutečně zakoupil nebo vyměnil ještě před výstavou a získal ji tak od pana Kleina,“ vysvětlil svůj verdikt semilský soudce Michal Polák.
Žilkovaná čtyřkorunovka
- bývá označována za druhou nejvzácnější československou filatelistickou raritu
- jde o původně rakouskou známku na zeleném žilkovaném papíru, kterou poštovní zaměstnanci krátce po vzniku Československa opatřili přetiskem „Pošta československá 1919“
- tyto známky nikdy nešly do poštovního oběhu.
-mezi filatelisty v Česku i ve světě jich koluje zřejmě osm až dvanáct kusů, cena jednoho se odhaduje na pět milionů korun
- v kontextu československých filatelistických rarit je zajímavější jen jediný unikát - stejná známka, která má přetisk obrácený vzhůru nohama, tento jediný exemplář se vydražil v roce 2018 v Praze za více než devět milionů korun, což je historicky nejvyšší částka zaplacená v aukci za československou známku, prodávajícím byl právě Ludvík Pytlíček, jehož rodina se nyní kvůli jiné čtyřkorunovce, pohřešované od výstavy v Tokiu, soudí.
Unikátní známku má od roku 2017 v úschově česká policie. Když ji totiž v rámci své sbírky nabídl Ludvík Pytlíček do aukce v Praze, znalec a předseda libereckého Klubu filatelistů Josef Chudoba rozpoznal, že Pytlíčkova rarita je shodná s vyobrazením známky, která měla v roce 1991 záhadně zmizet před zahájením Světové výstavy v Tokiu, kde ji chtěl vystavit J. L. Klein.
Rozpory a nevěrohodnost
Do věci se proto tehdy (2017) vložila policie a známku při domovní prohlídce u Pytlíčka zabavila. Potomci sběratele Kleina tvrdí, že jejich otec byl až do své smrti přesvědčený, že známku mu ukradl právě Pytlíček. Rodina českého sběratele se naopak snažila přesvědčit soud, že Ludvík Pytlíček známku od Kleina zakoupil ještě před výstavou v Tokiu.
V jejich výpovědích se ale objevovaly rozpory, některé soud označil za zásadní a výpověď Pytlíčkovy bývalé manželky za zcela nevěrohodnou. Soud také zpochybnil listiny, kterými se Pytlíček ještě za svého života snažil prokazovat původ známky.
Dcera Ludvíka Pytlíčka, Martina Kovač, uvedla, že rodina se proti verdiktu odvolá. „Protože dle našeho názoru nebylo prokázáno, že by ta známka nepatřila tatínkovi. Ukrást známku, to mi nepřijde jako něco, čeho by byl tatínek schopen,“ uvedla Kovač.
