Hlavní obsah

V roce 2011 mělo české umění úspěch i v cizině

Právo, Peter Kováč

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Letošní rok byl opět potvrzením mezinárodního renomé českého výtvarného umění. Naše malá země měla talenty, kterých si cení celý svět. V Mnichově byla reprezentativní výstava věnovaná orientalismu v malířství 19. století a překvapením pro diváky tu byl rozměrný obraz pražského rodáka Jaroslava Čermáka, zapůjčený do Německa nikoliv z pražské Národní galerie, ale z Dahesh Museum of Art z New Yorku.

Foto: Peter Kováč, Právo

Pohled do expozice Pražského bienále, které se konalo v kancelářských prostorách modřanské firmy Microna.

Článek

Slavná gigantická spirála Muzea Solomona R. Guggenheima, kterou v New Yorku postavil architekt Frank Lloyd Wright, hostila letos to nejlepší z evropského umění let 1910 až 1918 a mezi Brancusiho a Boccioniho se dostal i Otto Gutfreund a František Kupka tu byl vystaven vedle Pabla Picassa a Marka Chagalla.

Význam českého umění se v roce 2011 dal měřit i penězi. V červnu se v Londýně konala dražba klasiků českého moderního umění z americké sbírky Hascoe a pracovníci aukčního domu Sotheby’s ji považovali za veleúspěšnou. Celkově se prodaly obrazy a sochy Filly, Zrzavého, Kupky, Gutfreunda a dalších českých velikánů za 300 miliónů korun, přitom ten nejoptimističtější odhad světových aukčních odborníků byl sotva poloviční.

Špatnou zprávou letošního roku bylo podzimní oznámení, že současná situace kulturní organizace Jazzové sekce – Artfora je po čtyřiceti letech existence tristní. „Máme obrovskou podporu intelektuálů, ale žádné granty nebo sponzorské peníze,“ tvrdil Karel Srp, jeden ze zakladatelů, který sám na provoz dává každý měsíc polovinu svého důchodu.

Konfrontace světové avantgardy s českými tvůrci

Dobrou zprávou letošního roku bylo, že se uskutečnil už pátý ročník Pražského bienále (Prague Biennale 5), bilance současného výtvarného umění, kterou připravují Ital Giancarlo Politi a Češka Helena Kontová, vydavatelé renomovaného mezinárodního časopisu Flash Art.

I díky tomu jsme měli v Praze možnost konfrontovat současnou světovou avantgardu s českými mladými tvůrci. Doufejme, že se tato přehlídka stane trvalou tradicí kulturní Prahy, respektovanou i politiky.

5 nejzajímavějších výstav roku podle Petera Kováče

1. Naumburský mistr – sochař a architekt v Evropě doby katedrál (Naumburg)

2. Leonardo da Vinci na vévodském dvoře v Miláně, obrazy a kresby (NG v Londýně)

3. Konec avantgardy? Od mnichovské dohody ke komunistickému převratu (Městská knihovna v Praze)

4. Skleněné objekty Františka Víznera (Nová síň v Praze)

5. Ötzi 20 – výstava k 20. výročí objevení mumie pravěkého muže (Archeologické muzeum v Bolzanu)

A událostí letošního jara bylo, že ministr kultury Jiří Besser oznámil, že Milan Knížák jako generální ředitel Národní galerie v Praze skončil. Od 1. června jej nahradil ekonom Vladimír Rösel. Ministr mu dal jako manažerovi přednost před historikem umění Jiřím Fajtem, který na toto místo vyhrál v roce 2010 mezinárodní konkurz. V Národní galerii se toho však zatím moc nezměnilo. Uvidíme, co přinese rok následující.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám