RECENZE: Hlavy státu si na nic nehrají, jen baví

Některé filmy si nezkoušejí na nic hrát. Pouze vás usadí na gauč, hodí vám do obličeje první explozi a naznačí, že to, co následuje, bude čistá zábava. Hlavy státu jsou přesně ten typ. Hlasitý, příběhově nenáročný, místy přepálený akční film, který zcela vědomě oživuje atmosféru devadesátek, kdy mohl prezident klidně sestřelit stíhačku nebo sám zneškodnit bombu a divák to nezpochybňoval.

V časech, kdy Harrison Ford vykopával teroristy z Air Force One a Bill Pullman během Dne nezávislosti burcoval národ proti vetřelcům, bylo normální považovat prezidenty za akční hrdiny. Film Hlavy státu tento mýtus s chutí recykluje, ale zároveň si z něj dělá chytře legraci. A právě to ho činí funkčním a zábavným.

John Cena a Idris Elba tvoří dvojici, která kupodivu skvěle funguje. Cena jako Will Derringer je bývalá akční hvězda, která se díky popularitě dostala až do Bílého domu. Elba jako Sam Clark je vyhořelý britský premiér s vojenskou minulostí. Jejich nechuť je vzájemná, chemie nepopiratelná. A když se ocitnou odříznutí od světa po útoku na Air Force One, nezbývá než spojit síly. Proti teroristům, proti zrůdám z vlastních řad a hlavně proti stereotypům, že všechno už tu bylo.

Režisér Ilja Najšuller (Nikdo, Hardcore Henry) točí opět s nadsázkou a výtvarným elánem. Právě jeho jméno je zárukou toho, že se akce nebude brát smrtelně vážně, ale zároveň nebude ani odfláknutá. Jeho rukopis je poznat v každé přestřelce. Má rád kinetiku, absurditu a detail, který jiní přehlížejí. Kamera sviští, střih drnčí, kulky, granáty a akce se valí jako rajčatové tornádo. Doslova.

Úvodní sekvence na přeplněném náměstí plném červené břečky z přezrálých rajčat patří k nejlepším scénám filmu. V jejím středu stojí Priyanka Chopra Jonasová (Matrix Resurrections) jako tajná agentka Noel, která nejen že drží krok, ale v mnoha momentech strčí oba hlavní hrdiny do kapsy.

Zkrátka ženská hrdinka, která není jen na ozdobu. Umí kopnout, uhnout a zachránit předem prohranou situaci. Jí jediné mohou hlavní hrdinové důvěřovat, a tak se svěřují do jejích rukou.

Extrémní a efektní akce dostály ukázkám z traileru a jejich množství je až nad očekávání. Zatímco boj je zběsilý a nezastavující, největší zbraní filmu i tak zůstává charisma hlavních herců.

Cena sám sebe paroduje, ale s takovým šarmem, že to nepůsobí trapně. Nehraje si na tvrdého vojáka, ale na optimistického vůdce, který ví, že popularita je jeho nejsilnější zbraní. Elba je suchý, ostrovtipný i vážný a klidný, když to situace vyžaduje. Ideální kontrast.

Kromě ústřední trojice (Cena, Elba, Jonasová), která táhne většinu filmu na svých bedrech, jim zdárně dopomáhá i záporák Paddy Considine (Gangy z Birminghamu, Rod draka) jako neohrožený a rozzlobený Viktor Gradov, jehož motivací je pomsta za smrt syna.

Příjemně překvapil také Jack Quaid (Banda) jako důstojník CIA ve Varšavě, působící zprvu lehce neohrabaně jen proto, aby následně rozdrtil půlku teroristů na padrť.

Za pozornost stojí i výkon Sarah Nilesové (Ted Lasso) v roli prezidentské poradkyně, která neplýtvá zbytečně emocemi a i v chaosu dokáže zachovat tvář. A stejně tak jejího protivníka Richarda Coylea (Princ z Persie: Písky času) jako britského poradce s jemně absurdním tónem, který chvílemi připomíná postavy z britských politických satir. Oba přispívají k tomu, že má film pevnější a zábavně vrstevnaté kulisy.

Mezi nezastavitelnou akcí se odvíjí jemné poselství o tom, že spolupráce velmocí není slabost, ale nutnost. Na rozdíl od klasických zápletek typu „zneškodněte bombu, nebo bude konec světa“, tady hlavní hrdinové bojují za zachování něčeho konkrétního. NATO. Mezinárodní spolupráce.

Možná to zní jako powerpointová prezentace z bezpečnostní konference, ale film to podává s lehkostí a humorem, který neuráží inteligenci diváka, ani od něj nutně nevyžaduje domýšlení skrytých narážek (ač jich tam pár najdete).

Kromě toho film nabízí i malý únik z dnešní přehlcené a rozdělené reality. V tomto světě jsou světoví lídři schopni jednat hrdinsky, ochotni nasadit vlastní krk a překonat své ego, protože jim skutečně záleží na tom, aby byl svět lepší. Možná tomu sami nevěří, ale zkusí to. A my s nimi. V době, kdy je světová politika spíš zdrojem frustrace než inspirace, tenhle fantazijní svět působí jako útulný návrat do jiné doby.

Hlavy státu se tak ideálně hodí jako víkendová podívaná, kterou si můžete pustit doma s popcornem, aniž byste museli řešit cokoli složitého. Nejde o příběh, který ve vás jakkoli zarezonuje, není to dokonce ani film k hlubšímu zamyšlení, tyto ambice nemá, ale jako akční a zábavná komedie funguje velmi dobře.

Téměř dvouhodinové Hlavy státu najdete na platformě Prime Video jak s titulky, tak s českým dabingem.