Článek
Kombinace hořké satiry, divoké fantazie a hluboké filozofie dělá z Mistra a Markétky jeden ze skvostů ruské literatury. Seriálový děj, podobně jako jeho literární předlohu, protínají tři dějové linie: řádění samotného ďábla ve Stalinově Moskvě třicátých let, zrada a ukřižování Ježíše Krista a vztah dvou společností rozdělených milenců. Ďábel, kterého představuje záhadný profesor Woland, se posmívá sovětům za jejich nevěřícnost a snaží se zlákat moskevskou dámu Markétku, aby se stala čarodějnicí a zachránila tak svého Mistra, nadaného spisovatele, jehož pronásledují ruští cenzoři.
Surrealistický kocour popíjí vodku
Na televizních obrazovkách se ale neobjevuje jen klasický děj, ale i surrealistické scény. Tlustý černý kocour, oddaný ďáblův služebník, se v Moskvě prohání tramvají a popíjí vodku, místní obyvatelky pobíhají městem jen ve spodním prádle a nahá Markétka se na koštěti vznáší nad Moskvou, aby co nejrychleji dorazila na ples, který pořádá Satan. Právě ďábelský ples patří k vrcholům televizního díla. Autoři se při jeho ztvárnění údajně nechali inspirovat slavnou recepcí na americké ambasádě ze třicátých letech minulého století.
Román, který Bulgakov dokončil na smrtelné posteli, byla zakázána po dlouhých 26 let. První vydání se tak na pultech knihkupectví objevilo až v roce 1966. Režisér desetidílné série Vladimir Bortko vzpomíná, že pro několik generací Rusů byla kniha ztělesněním svobody. "Bylo to jako závan čerstvého vzduchu do mrtvé atmosféry sovětské literatury," řekl agentuře AP a upozornil, že pro mnoho občanů Sovětského svazu bylo Bulgakovovo dílo vůbec první setkání s Biblí.
Kritika přijala dílo kladně
Zfilmování novely bylo v Sovětském svazu zakázáno, v zahraničí však filmů na téma Mistr a Markétka vzniklo několik, především v 70. a 80. letech. První ruský pokus o zfilmování knihy se uskutečnil v roce 1990, autoři se ale pohádali s producenty a film tak nikdy nebyl promítán. Bortko nakonec uspěl, byť i on se setkal s problémy. Seriál se mu nejdříve nedařilo herecky obsadit a premiéru zhatily technické problémy.
Pro Rusy je přesto televizní ztvárnění literárního skvostu opravdovou senzací. Od seriálu však očekávají opravdovou kvalitu a vyžívají se v jeho rozborech. Diskutované jsou mimo jiné i speciální efekty. "Po Harrym Potterovi vypadá všechno poněkud pateticky," říká skepticky osmatřicetiletý počítačový programátor Jevgenij Skepner. Někteří Rusové si stěžují zase na ztvárnění Begemota, ďáblova černého kocoura, který údajně nevypadá dosti opravdově. Bortko sice dostal nabídku na sestrojení speciálního robota za 60 miliónů korun, ale raději se rozhodl pro kombinaci opravdové kočky, herce a speciálního mechanického zařízení.