Hlavní obsah

Švédská kapela Mando Diao: Dva roky se můžeme flákat

Právo, Šárka Hellerová

Švédská kapela Mando Diao loni vydala své desáté studiové album I Solnedgangen a napůl žertem říká, že během pandemie nahrála tolik nových skladeb, že z toho může v následujících letech žít. Se zpěvákem a kytaristou Björnem Dixgardem a baskytaristou Carlem-Johanem Fogelklou jsme na festivalu Rock for People v Hradci Králové, kde byli jednou z hlavních hvězd, hovořili mimo jiné o rivalitě a přátelství s krajany The Hives.

Foto: archiv kapely

Mando Diao, Carl-Johan Fogelklou vlevo a Björn Dixgard druhý zprava.

Článek

Jaké to je opět hrát?

Dixgard: Úžasné, koncertování je jedna z věcí, která nám v posledních měsících velmi chyběla. Minulý rok jsme přežili díky tomu, že jsme zůstali kreativní a tvořili jsme, psali a nahrávali nové písně. Vznikl materiál na odhadem tři alba.

Fogelklou: Teď se můžeme dva roky jenom flákat a postupně je vydávat. Bude to koncepční trojalbum s názvem Corona Sessions.

Dixgard: To je samozřejmě legrace, ale cítíme, že velká část nového materiálu si vydání zaslouží, takže ještě něco uslyšíte. Loni jsme vydali desáté album I Solnedgangen a to byl jen začátek.

Kapelu jste založili již před více než dvaceti lety…

Fogelklou: Já mám pocit, že spíš před dvěma.

Chápu, že to tak vnímáte. Každopádně to ale bylo v době, kdy začínala i kapela The Hives, jež rovněž vystoupila na letošním festivalu Rock for People. Jaké jste měli vztahy?

Fogelklou: Byli jsme na sebe z počátku poměrně napružení. Nenáviděli jsme se.

Dixgard: Bývali jsme, řekněme, hodně soutěživí. Vyrobili jsme si trika s parafrází názvu alba od Sex Pistols Never Mind the Bollocks, Here’s the Sex Pistols. Protože jsme přišli na scénu později a štvalo nás to, stálo na nich Never Mind the Hives, Here‘s the Mando Diao. Ale už jsme dobří přátelé.

Od kdy?

Fogelklou: Začalo to asi tak v době, kdy většina z nás oslavila pětatřicáté narozeniny.

Dixgard: Na tom něco je. Uklidnili jsme se, když jsme začali stárnout. Takže přibližně před pěti lety.

Fogelklou: Hraje v tom roli hladina testosteronu.

Dixgard: Nyní spolu ve Švédsku koncertujeme. Rád bych takhle společně někdy vyrazil po Evropě. Dokonce spolupracujeme s jejich baskytaristou, který si říká Dr. Matt Destruction. Pomáhal nám během korony s produkcí některých nových skladeb. Je to skvělý zvukový inženýr.

Fogelklou: Ale pořád si z nostalgie uchováváme trochu zášti. Vůbec není fér nás srovnávat, protože na rozdíl od nás neumějí napsat pořádnou písničku a dobrou popovou melodii, jen mají nechutně moc energie na pódiu. Vlastně je mi jich trochu líto, musí nám závidět. Ne, dělám si samozřejmě legraci, ale je dobré mít někoho, s kým se člověk trochu hecuje.

Když je řeč o pořádné písničce, vaší nejúspěšnější je Dance With Somebody. Neštve vás, že většina lidí vás zná jen díky ní?

Dixgard: Tohle je stejné třeba pro Franz Ferdinand nebo The Hives a mnoho dalších kapel. Ale hlavně nás to neštve, protože to tak necítíme na koncertech. Máme řadu věrných fanoušků, kteří vždycky milovali v podstatě všechno, co děláme.

Dance With Somebody a Gloria možná nad ostatními trochu vyčnívají a roztančí opravdu každého v publiku. Nikdy jsme ale například neměli pocit, že by fanoušci nevěnovali pozornost jiným věcem, které děláme.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám