Hlavní obsah

Sloupek Štefana Švece: Jurij a Neil

Právo, Štefan Švec, SALON

Škoda, že se nikdy nepotkali. Když Neil Armstrong v červenci 1969 přistával na Měsíci, byl Jurij Gagarin už více než rok pohřbený u Kremelské zdi. Byla by z toho hezká fotka nebo film. Dva dobyvatelé vesmíru, dva symboly prvenství, dva vojáci nepřátelských velmocí i průkopníci cest lidstva.

Foto: ČTK

Jurij Gagarin a Gina Lollobrigida

Článek

Propagandisty obou velmocí by ovšem fotka i film mírně děsily. Gagarin měřil podle ruských zdrojů jen 165 centimetrů (dle amerických dokonce 157). Musel být malý, aby se do stísněné kabiny Vostoku 1 vešel. Armstrong se o osm let později mohl v Apollu 11 pohodlně roztáhnout i se dvěma kolegy, byl vysoký metr osmdesát. Na fotce by tedy americký hrdina neadekvátně přečníval nad sovětským. Gagarin, přestože o čtyři roky mladší, byl společensky obratný, srdečný a na první pohled sympatický. Naproti tomu Armstrong působil jako uzavřený a stydlivý introvert. Na videu by ho tedy ruský junák přesvítil osobním kouzlem.

Vždy vám hrozí, že se nevrátíte, říká režisérka „vesmírného“ filmu Proxima

MFF KV

Propagandisté nic podobného řešit nemuseli, fotka ani film už nevzniknou. Gagarin se samozřejmě mohl potkat s jinými americkými astronauty, kteří vyletěli do kosmu před Armstrongem. Se dvěma se viděl na pařížské Air Show v červnu 1965. Byli to Edward White a James McDivitt z Gemini 4. Na fotce všichni sedí a usmívají se, symbolickou sílu to ale nemá.

Gagarinův oblet Země i Armstrongovo přistání na Měsíci vyvolávají snahy je popřít. Vyšly knihy, které tvrdí, že Gagarin nikdy nikam neletěl. Místo něj měl údajně dobýt vesmír Vladimir Sergejevič Iljušin, který se ovšem při dopadu těžce zranil. Objevilo se i pár dalších jmen. Gagarin měl dokonce zemřít až v roce 1990 v psychiatrické léčebně, kam ho zavřel Brežněv, aby nemluvil. Podobně Armstrong s Buzzem Aldrinem prý nikdy na Měsíc nevstoupili. Vše bylo natočené ve studiu, na internetu najdete hodiny videí s podrobně probranými stíny na fotkách či s rozpory ve svědectvích, které mají dokazovat podvod století.

Foto: Milan Malíček, Právo

Štefan Švec (1978) je publicista a kritik.

Je zajímavé, že málokdy potkáte člověka, který by popíral zároveň Apollo i Vostok. Buďto jsou proradní Američané, nebo Sověti. Skepse obvykle končí u vlastních politických sympatií.

Já radši žiju ve světě, kde hrdinové praví jsou. Kde tisíce lidí nemusejí desetiletí držet jazyk za zuby, aby neprozradili natáčení ve falešných skafandrech. Kde lidstvo opravdu touží doletět tam, kam se ještě nikdo neodvážil, a nechat stopu v prachu, do kterého se ještě žádná stopa neotiskla.

Jurij Alexejevič Gagarin, který měřil 165 (či dokonce 157) centimetrů, byl přesto vynikající a nadšený basketbalista. A na den přesně před šedesáti lety se jako první člověk podíval na Zemi z vesmíru. Je jedním z mála lidí za poslední století, kteří dorostli velikosti hrdinů z pověstí a legend.

Věnováno Karlu Pacnerovi (1936–2021)

Prvním člověkem v kosmu se stal před šedesáti lety Jurij Gagarin

Historie

Reklama

Související témata:

Související články

Sloupek Štefana Švece: Lepší lidi

Konečně vím, kde bychom měli všichni žít. Není to Liberland, nejsou to Bahamy ani SpaceX na Marsu, kde bude moci každý obyvatel za odměnu sledovat ranní...

Sloupek Štefana Švece: Babylonský algoritmus

V polovině šedesátých let vyrobil Joseph Weizenbaum konverzační počítač ELIZA, který si uměl přes klávesnici povídat s lidmi. Ne ještě tak, aby lidé nepoznali,...

Výběr článků

Načítám