Článek
Cesta této prózy ke čtenáři nebyla přímá. Než vyšla v literárním časopisu Volga (2016), stačila si ji přečíst více než tisícovka čtenářů v bezplatném elektronickém vydání na stránkách společnosti Bookmate. Hodně se o ní diskutovalo a zájem stále trvá. Letos v lednu měla v moskevském divadle Gogol-centr premiéru její dramatizace a v průběhu roku se očekává film, který podle ní natočil režisér Kirill Serebrennikov.
Salnikov, rodák z estonského hlavního města Tartu, jenž od svých šesti let žije v Jekatěrinburgu na Urale, vystihuje bezútěšnost maloměstského světa, v němž byla zevšednělá ideologická hesla sovětské éry nahrazena všudypřítomnou vtíravou reklamu.
V tomto bizarním prostředí prožívá chřipkou onemocnělý Petrov dobrodružství s kamarádem Igorem, připomínajícím svou mnohomluvností Hrabalova strýce Pepina. Vrací se do dětství ke svým snům, čtenář poznává tajnou stránku až schizofrenní manželky, unavené knihovnice, i osud jejich syna, který přežívá bez zájmu rodičů.
Kritika vede spor, zda jde o osobní výpověď plnou něhy, nebo je Petrov už mrtev a čtenář vlastně sleduje jeho návraty k minulému životu. Je toho víc, co autor ponechal fantazii čtenářů. I proto se vydání z nakladatelství AST v Moskvě v roce 2017 těší stále jejich zájmu. A dokazuje, proč je vhodné se nadále zajímat o ruskou literaturu.
Může se vám hodit na Zboží.cz: