Článek
Drama z roku 1938 je složité psychologicko-filozofické podobenství o podstatě a střetu lidského bytí a přírodních živlů. A v neposlední řadě i scénická báseň.
Na Vinohradech se ale bůhvíproč rozhodli uvést Ondinu jako rodinné představení, tedy i pro děti, pro něž je Giraudouxův text nestravitelným soustem. Zřejmě i proto byl proškrtán a zjednodušen.
Režisér Juraj Deák inscenuje Ondinu nejprve jako drdovskou televizní pohádku, poté jako groteskní komedii a teprve v závěru se rozvzpomene na její básnicko-filozofickou rovinu.
Naďa Konvalinková a Igor Bareš hrají Ondininy adoptivní rodiče, rybáře Evženii a Augusta.
To už je ale pozdě, inscenace, ztracená bohužel i v neslušivých a nefunkčních kostýmech, se rozpadá do nesourodých částí a na jejím konci jsou zmatení jak ti, kteří se do té doby vesele smáli, tak i ti, kteří se těšili na Giraudouxovo symbolistické zkoumání moci pravdy a přetvářky.
Žánrová neuchopenost inscenace se odráží i v stylově nesourodém hereckém projevu, a to od realisticky vyhrávaných postav rybářů po pitoreskní karikaturu dvořanů i kabaretní vstupy. Proč vlastně, pro koho a o čem se Ondina na Vinohradech hraje, lze odhadnout jen stěží. Pro děti ale těžko.
| Jean Giraudoux: Ondina |
| Překlad David a Karel Krausovi, režie Juraj Deák, scéna Martin Černý, kostýmy Barbora Maleninská, hudba Ondřej Brousek. Premiéra 18. ledna v Divadle na Vinohradech, Praha |
| Hodnocení: 45 % |
