RECENZE: I dobré hry je někdy těžké resuscitovat

Činí tak ovšem ve společenských konvencích roku 1896, kdy hra vznikla. V tomto zakotvení Shaw s konverzační brilantností polemizuje s možností, že by feministická výchova dcery emancipované spisovatelky Lanfrey Clandonové mohla překonat přirozenou přitažlivost dvou pohlaví, stejně jako s tehdejší společenskou nutností mít solidního otce, aby bylo možné uvést dospívající děti do společnosti.

Snaha spojit dobově zakotvenou hru se současným feminismem je ale stejně problematická jako v programu otištěná stať Tonyho J. Stafforda o srovnatelnosti Shawovy komedie s vrcholnými Shakespearovými komediemi. To druhé ostatně přesvědčivě vyvrátil už Milan Lukeš v doslovu ke svému překladu Shawovy hry z roku 1963.

Co zůstává pro dnešní kvalitní inscenování Shawovy hry, je její konverzační ironická brilantnost, vtělená do řady vtipných point, a některé postavy poskytující vděčné herecké příležitosti. Především číšník Walter, jehož Jaroslav Satoranský kreslí s noblesou typickou pro vrcholné reprezentanty této profese i s vlídnou ironií, s níž sleduje a hodnotí okolní svět.

Spolu s ním osvědčuje talent pro konverzační brilantnost Daniel Bambas jako zamilovaný zubař Valentin a také Antonie Talacková jako paní Clandonová. Ostatní doplácejí na nepříliš šťastný nápad spojit konverzačku s temperamentní crazy komedií, což jsou ale světy vzájemně likvidující přednosti obou z nich. Týká se to dvojčat Clandonových v podání Sabiny Rojkové a Jiřího Roskota, a především advokáta Bohuna, v němž Aleš Petráš uplatní zejména svou sportovní vybavenost. Trochu v té místy násilné veselosti zaniká klíčová postava Glorie Clandonové, ačkoli Markéta Děrgelová by ji jistě dokázala obdařit oslnivostí a vtipem.

Návrat Shawovy půvabné, leč dobově podmíněné komedie působí tak poněkud rozpačitě. I dobré hry je někdy těžké úspěšně resuscitovat.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Divadlo na Vinohradech.