Článek
Autor v sobě nezapřel vystudovaného historika i archiváře a šel po stopách beatového věku (ten charakterizuje rozmezím od poloviny padesátých let do začátku jednadvacátého století) opravdu s hnidopišským zaujetím. Kromě precizního hledačství zaujme také zvláštním a originálním jazykem.
Potíž je v tom, že Diestler spoléhá na poučeného čtenáře. Na toho, který se orientuje nejen v Tolkienovi i textech hudebních skupin, ale také v antické mytologii, normalizačních seriálech a komediích, či dokonce v díle francouzského myslitele Descarta. Čtenář, který se v těchto oblastech do detailu nevyzná, může sice knihu také číst, ale unikne mu spousta zajímavých spojitostí a kontextů.
Přestože autor vložil do vzniku publikace celé své já, je v ní několik nepřesností či opomenutí. Zakladatel proslulé půjčovny CD Pancor v Žitné ulici se jmenuje Miroslav Panský, a ne Martin (strana 69), slovenská skinheadská formace Krátky proces, kterou vydávala Škvrna Records, se píše s krátkým ypsilon (strana 363), kdežto ta s dlouhým byla kapela valašského ogara Petra Zezulky a hrála zcela jinou hudbu.
Stejně tak by třeba mohla někomu ve stati věnované paláci Lucerna chybět i zmínka o zlatém slavíkovi z Bratislavy Miro Žbirkovi, který v devadesátých letech bydlel hned proti hlavnímu vchodu do velkého sálu.
Je také otázkou, jestli průvodce zaujme milovníky rockové historie z jiných měst a obcí. Představa, že třeba někdo z nich dorazí o víkendu na vlastivědný výlet do metropole, je poněkud absurdní. Stejně tak se musíme ptát, nakolik toto historické povídání zaujme dvacetiletého rockového fanouška. Ten má totiž úplně jiné hrdiny a místa, s nimiž je spojuje. To je nakonec dobře, protože po staru se žít nemá.
| Radek Diestler: Praha beatová |
|---|
| Academia, 708 stran, 734 Kč |
| Hodnocení 80 % |
Může se vám hodit na Zboží.cz: Praha beatová - Radek Diestler