Porota benátského bienále rezignovala, zřejmě kvůli účasti Ruska a Izraele

O odstoupení poroty i udělení ceny Zlatého lva na základě divácké přízně informovali pořadatelé na webu. Porota měla udělit dvě hlavní ceny - Zlatého lva za nejlepší národní expozici a nejlepšímu účastníkovi hlavní expozice In Minor Keys.

S účastí Ruska nesouhlasí ani italská vláda a zdůrazňuje, že rozhodnutí umožnit Rusku být součástí prestižní přehlídky výtvarného umění je čistě krokem jejího vedení.

Evropská komise pohrozila pořadatelům bienále, že když umožní Rusku účast, odebere jim grant přes dva miliony eur (asi 50 milionů korun). Pořadatelé přehlídky namítají, že nemají pravomoc žádné zemi zakázat účast. V případě, že daná země má svůj pavilon ve výstavním parku Giardini, což je i případ Ruska, stačí, aby svou účast pouze oznámila.

Vedení přehlídky důvody demise poroty nezdůvodnilo, ale podle italských médií souvisí kromě účasti Ruska také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael. Média odkazují také na právní názor vedení bienále, podle kterého by porotkyně mohly finančně zodpovídat za možné škody způsobené tímto svým rozhodnutím.

Nejméně jeden izraelský umělec totiž oznámil, že by se kvůli faktickému vyloučení Izraele z udělování hlavní ceny mohl soudit.

Porota 61. ročníku bienále už minulý týden oznámila, že nebude při udělování cen brát v úvahu země, jejichž představitelé čelí u Mezinárodního trestního soudu (ICC) obvinění ze zločinů proti lidskosti.

Porota žádné země nejmenovala, ale starosta Benátek Luigi Brugnaro médiím řekl, že se to týká Ruska a Izraele.

ICC vydal v roce 2023 zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska a v roce 2024 zatykač vydal na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli podezření ze spolupachatelství v souvislosti s válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti kvůli válce Izraele v Pásmu Gazy.

Kvůli válce v Gaze čelil Izrael kritice mimo jiné v roce 2024, kdy také padaly požadavky na jeho vyloučení z této akce. Skupina Aliance pro umění, ne genocidu (ANGA) to zdůvodňovala tím, že Izrael se podle ní v Pásmu Gazy dopouštěl genocidy.

Izraelský pavilon nakonec tehdy zůstal zavřený z rozhodnutí autorky vystavované instalace Ruth Patirové, která to vysvětlila solidaritou s rukojmími drženými od 7. října 2023 palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy.

Rusko se benátského bienále po začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 nezúčastnilo, a to kvůli demisi kurátora a umělců v reakci právě na tuto agresi. Při dalším ročníku, v roce 2024, Moskva pavilon v Benátkách pronajala Bolívii.

Letos účast Ruska na této přehlídce kvůli válce na Ukrajině kritizovala řada evropských zemí a Evropská komise pohrozila pořadateli bienále, že mu odebere grant dva miliony eur (asi 50 milionů Kč).

Česko se na bienále prezentuje i po rozdělení Československa v pavilonu, který sdílí se Slovenskem. Pavilon od architekta Otakara Novotného z roku 1926 patří mezi nejcennější stavby v areálu Giardini di Castello. Letos tedy slaví 100 let od svého vzniku.

Pro letošní bienále oba státy společně vybraly projekt nazvaný The Silence of the Mole (Krtkovo ticho), jehož autory jsou slovenská umělecká dvojice Alex Selmeci a Tomáš Kocka Jusko, český umělec Jakub Jansa a kurátor Peter Sit.

Benátské bienále potrvá od 9. května do 22. listopadu, před otevřením se koná třídenní preview, na které přijíždějí tisíce umělců, kurátorů, novinářů a dalších profesionálů a během něhož se otevírají národní pavilony a další výstavy.

Italská vláda uvedla, že se nezúčastní ani preview, ani oficiálního zahájení přehlídky 9. května. Pravděpodobně se ale uskuteční protesty těch, kdo nesouhlasí s kroky vedení bienále.