Prestižní výstava v Benátkách uvidí československého tichého krtka s odkazy na ztrátu identity

Bienále v Benátkách přiláká ročně více než půl milionu návštěvníků, patří k nejstarším přehlídkám umění na světě. První ročník se konal v roce 1895, Československo se ho účastní již od roku 1920.

Přehlídka se pro veřejnost otevře 9. května a potrvá do 22. listopadu. Stejně jako podobné podniky je i odrazem politické situace. Letos pořadatelé čelí kritice za to, že se po dvou akcích z let 2022 a 2024 vrací na přehlídku Rusko. Prezident bienále Pietrangelo Buttafuoco uvedl, že organizátoři chtějí, aby přehlídka zůstala místem dialogu, otevřenosti a umělecké svobody.

Český a Slovenský pavilon architekta Otakara Novotného z roku 1926 patří mezi nejcennější stavby v areálu Giardini di Castello. Letos tedy slaví 100 let od svého vzniku, přesto nebude pro letošní bienále v kondici, která by kulatému výročí odpovídala.

Náš pavilon vznikl mezi prvními, okolo jsou pavilony Velké Británie, Francie, Německa či Japonska, což také přispívá k jeho statisícové návštěvnosti, uvedla ve čtvrtek na tiskové konferenci ředitelka sekce Strategie a plánování Národní galerie Praha Radka Neumannová.

Ke stoletému výročí pavilonu postaveného pod vlivem funkcionalismu i kubismu vyjde zvláštní publikace, která připomene jeho historii i třeba to, co pro tuzemské umění znamenaly československé účasti na bienále od začátku století, a zachytí i proměny celé přehlídky napříč třemi stoletími. Dokumentární film zachytí v podobě časosběru, jak se připravuje účast na bienále.

A právě k výročí vznikla myšlenka společné česko-slovenské prezentace na letošním bienále. Autory vítězného projektu jsou český umělec Jakub Jansa a slovenské umělecké duo Selmeci Kocka Jusko (Alex Selmeci a Tomáš Kocka Jusko), kurátorem je Peter Sit a komisařem Michal Novotný, ředitel Sbírky umění po roce 1945 v NGP.

V centru projektu stojí pan M., performer, který po celý svůj život ztvárňoval fiktivní postavu krtka – figuru původně určenou dětskému publiku. „Krtkovo ticho je projekt, který zkoumá, co se děje s imaginací ve chvíli, kdy se promění v nástroj kulturní reprezentace,“ řekli tvůrci.

Motiv krtka podle kurátora reprezentuje dětskou fantazii, která byla zneužita „měkkou mocí“. Měkká moc (soft power) je termín, který hlavně v politice označuje schopnost formovat preference ostatních prostřednictvím sympatie a přitažlivosti spíše než donucováním.

Technicky bude projekt vypadat tak, že vznikne jakýsi pavilon v pavilonu, návštěvník vstoupí dvěma tmavými koridory do pomyslného krtkova doupěte. Tam zhlédne třináctiminutový film a prohlédne si umělecké objekty, jež budou „reminiscencí utichlých nástrojů krtka“.

Instalace podle autorů sleduje proces, ve kterém hlavní postava ztrácí kontrolu nad sebou samým. Po letech neverbální empatie její tělo i hlas přestávají patřit jí samotné. Projekt pracuje s tichem i jako motivem toho, kdy se imaginace stane vyčerpanou veřejnou maskou. Klade si otázky, jestli může být empatie sama o sobě jediným nástrojem proměny ostatních.

Podle kurátora Novotného bude projekt mezinárodně srozumitelný. Důležité je podle něj i to, že na něm pracují mladí lidé, že účast na bienále „není za odměnu“.

I fakt, že podruhé česko-slovenský projekt pracuje s motivem zvířete, něco podle něj vypovídá o českém národním charakteru. „Máme rádi zvířata a máme rádi symbolické příběhy,“ zmínil. Důležitý je podle něj i motiv nadsázky a česká kulturní tradice antihrdinství.

Od rozdělení Československa se Česko v přípravě expozice v pavilonu střídá se Slovenskem a garanty za obě země jsou Národní galerie Praha, respektive Slovenská národní galerie (SNG). Na provozu pavilonu se podílejí obě strany náklady v poměru 2:1.

Stav pavilonu je však léta neutěšený, což stvrdila ještě bouře při bienále v roce 2019, která poškodila střechu. Ani po sedmi letech však nebude pavilon pro letošní výstavu celkově opravený. Rekonstrukce za 68 milionů korun podle informací ze čtvrteční tiskové konference začala „loni v zimě“ a pokračovat bude po skončení letošního bienále.

Pavilon tedy bude mít opravenou střechu a novou podlahu, nová vzduchotechnika se ale plánuje až na příští rok. Vysoká teplota v letních měsících bývá v pavilonu oříškem; návštěvníci unavení z mnoha desítek expozic citlivě vnímají i tyto aspekty jednotlivých pavilonů.

I náklady na rekonstrukci se dělí mezi ČR a SR poměrem 2:1. Partnerem pavilonu je od roku 2024 J&T banka, která ale přispívá jen na program pavilonu, nikoli na jeho rekonstrukci.

Martin Dostál, který na tiskové konferenci zastoupil SNG, uvedl, že slovenská strana již poskytla 250 000 euro (přibližně šest milionů korun), česká tedy poskytne dvojnásobek. Neumannová uvedla, že NGP stále čeká na přislíbené peníze od ministerstva kultury.

Českou republiku má při otevření česko-slovenského pavilonu zastupovat ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Slovenská ministryně kultury nepřijede, podle Dostála by měl přijet některý státní tajemník, ne však Lukáš Machala, jehož některé kontroverzní kroky jsou známé i v Česku.