Hlavní obsah

Polovina Čechů má napjatý vztah s rodiči. Výstava v Praze ukazuje, jak z péče udělat blízkost

Péče může být mnohem víc než jen povinnost. Může být chvílí, kdy se zastavíme, přiblížíme se a znovu si připomeneme, co znamená blízkost. Nová interaktivní výstava Institut blízkosti v pražské The Chemistry Gallery propojuje umění, emoce i skutečné příběhy lidí, kteří pečují o své blízké. Návštěvníky zve k prožitku, sdílení i zamyšlení nad tím, co všechno péče do života přináší.

Foto: Institut blízkosti

Výstava Institut blízkosti probíhá v holešovické tržnici až do 17. listopadu.

Článek

Péče o druhé nemusí být jen povinností. Může být chvílí, kdy se znovu učíme být si blízko, naslouchat si a vnímat jeden druhého. Právě to ukazuje nová výstava Institut blízkosti, která se otevřela v pražské The Chemistry Gallery. Návštěvníky provádí světem stáří, vztahů i ticha, které často mezi generacemi zůstává.

Výstavu připravil scénograf Marek Cpin. Galerie se pod jeho rukama proměnila v poetický, ale i syrový prostor, kde se realita prolíná s emocemi.

Návštěvníci procházejí kolem šesti postelí, z nichž každá představuje jinou podobu péče – od únavy a vyčerpání po vděčnost, lásku a přijetí. Každá scéna vypráví příběh o lidech, kteří pečují, a o těch, kteří jsou odkázaní na jejich blízkost.

„Tématu péče se přirozeně vyhýbáme, dokud se nás osobně netýká. Výstava pomáhá překonat strach a jemně ukazuje, že i obyčejné momenty mohou být krásné a naplněné,“ vysvětlila autorka konceptu a ředitelka organizace MILA Simona Bagarová.

Kolik času máme?

Součástí instalací jsou i díla českých umělců, například Zdeňka Vacka nebo Krištofa Kintery, jehož práce uzavírá expozici silnou otázkou: Kolik času vlastně máme?

Institut blízkosti není klasická výstava, kde se jen dívá a mlčí. Naopak. Je to prostor pro sdílení, dotek i rozhovor. Uprostřed galerie stojí velký stůl, u nějž si mohou návštěvníci vyzkoušet známý psychologický experiment 36 otázek k blízkosti.

Začíná nenápadně, otázkami o běžném životě, a končí u těch, které jdou přímo k jádru vztahů, důvěry a strachu.

Foto: Institut blízkosti

Výstava nabízí i doprovodný program včetně debat s významnými hosty. Vystoupí Klára Melíšková nebo Olga Menzelová.

Nechybí ani poradna vedená sociálními pracovníky, kam mohou lidé přijít pro radu nebo jen pro pocit, že na péči nejsou sami.

„Více než praktické rady lidé často potřebují pocit, že je někdo vidí a slyší. Přijít může kdokoliv, kdo se v péči cítí sám,“ říká Bagarová.

S rodiči máme komplikovaný vztah

Podle průzkumu organizace MILA má více než polovina Čechů ve věku 45 až 65 let komplikovaný vztah se svými rodiči a pět procent s nimi neudržuje žádný kontakt.

Čtyřicet procent lidí nevěří, že se to dá změnit, přesto by si většina přála strávit stáří doma, obklopena rodinou. Skoro polovina má už s péčí osobní zkušenost a čtyři z deseti ji hodnotí pozitivně.

„Češi patří po Polsku k národům, které o své blízké pečují doma nejvíce v Evropě. Jenže generace pečujících, hlavně žen, si často neřekne o pomoc. Je za tím stud i pocit, že všechno musíme zvládnout sami. Tenhle mýtus chceme zbořit,“ řekla Simona Bagarová, zakladatelka organizace MILA.

Podle ní bychom měli začít o péči mluvit jako o hodnotě, ne o zátěži. „Umíme přivézt nákup nebo převléknout peřiny. Ale umíme se i zastavit, obejmout a opravdu naslouchat?“ dodala.

Výstavu pořádá organizace MILA pod záštitou první dámy Evy Pavlové a potrvá do 17. listopadu, vstup je zdarma.

Související témata:
The Chemistry Gallery

Výběr článků

Načítám