Článek
Že fotografie, která zmrazí čas, může fungovat i jako deník konkrétního tvůrce, je známá věc. U Jana Saudka to působí dvojnásob. Jeho zastavený čas je plný zásadních milníků, které si každý návštěvník obrací sám do sebe a dívá se na ně svýma očima. Každý se najednou stává vykladačem příběhu svého života.
Drtivou většinu vystavených děl člověk, kterého tvorba Jana Saudka zajímá, už zaregistroval. Ovšem tentokrát je fotograf opatřil barevnými anglickými větami. Blízko u vchodu visí dílo nazvané Time Goes By Slowly, tedy pomalu plynoucí čas.
Je vyjádřen kapající vodou z vodovodní trubky na hřbitově. Podobně působí také slavné dílo, na němž vede muž za ruku malé dítě po cestě k nekonečnému horizontu směrem k neuchopitelné nebeské klenbě (The Horizon).
V obou případech je vyjádření nekonečna a nám vyměřené doby na tomto světě podobné. Tekoucí voda a ubíhající cesta. Jako kdyby Jan Saudek zhmotnil fragment textu skupiny Tata Bojs: je život přímka anebo úsečka, člověk se v životě odpovědi nedočká.
Ovšem opěrnými pilíři Saudkovy tvorby jsou samozřejmě zobrazení krásy, lépe řečeno ženské krásy.
I na výstavě najdeme mnoho příkladů, jak autor tento fenomén chápe. Vidí jej třeba jako malou holčičku, která stojí u oprýskané „saudkovské“ zdi, mírně zvedá bílou košilku a ukazuje nahá kolena. Jako kdyby měla nakročeno od dětské nevinnosti k dospělé koketerii.
Slavná fotografie s fragmentem lahve od Coca Coly
Takové, která je jinde zakletá v nahém a divokém bílém těle. A také černých punčochách a elegantním klobouku s bujným klínem.
Možná že ale skutečná krása tkví v mírně lascivní blondýně s červenými rty oblečené ve vyzývavém prádélku a držící malou dětskou hračku. Dě..a, matka, milenka, světice i hadrová panenka v jednom jediném obraze.
Autorovy fotografie nejsou jen ženské akty.
Ovšem krása, ať je, jaká chce, času zkrátka neodolá. Jedinou možností je určitá nevědomost, tak jak to pojímá sotva pubescentní dívka na snímku Ignorant. Hraje si na dospělou, oblečením i elegantním gestem ruky, ale v jejích očích se zračí obava. Z toho, že jednou neúprosný čas její mladost zle pochroumá.
Na vernisáži Jan Sudek promluvil sice krátce, ale shrnul v pár větách vše, co by měl každý návštěvník vědět, aby si jeho práce naplno esteticky vychutnal. „Tohle jsou obrázky Honzy Saudka, pojďme si je prohlédnout!“
