Vary uvedou Sny, vítězný film letošního Berlinale. Oceněný režisér je bývalý knihovník

Sex, jenž triptych odstartoval, mohli tuzemští diváci vidět v kinech na přelomu loňského a letošního roku.

Výmluvný název snímku ovšem nenaznačoval lechtivý obsah, ale roznětku, která přiměje dva protagonisty žijící v poklidném manželství přehodnotit pohled na své partnerské vztahy a vlastní osobnost.

„Trilogie skýtá možnost hluboko se ponořit do konkrétního tématu a po delší dobu pracovat s rozmanitými herci,“ míní Haugerud, jehož následující film Láska se zabývá odporem ke konvencím a zálibou v milostném experimentování. Do široké distribuce v Česku vstoupí 24. července.

„Všechny postavy a motivy odrážejí můj život. Do jisté míry jsem sice čerpal i ze zážitků lidí v mém okolí, ale aby byly příběhy skutečně pravdivé, musel jsem je vztáhnout sám k sobě,“ podotkl.

Sny, které Vary uvedou 4. července večer, se na rozdíl od předešlých dvou dramat zaměřují na nezletilou hrdinku. Ta v zajetí bouřlivých emocí prožívá euforii i frustraci. Ztvárnila ji dnes jedenadvacetiletá norská herečka Ella Øverbøeová, která se objevila už v Haugerudově počinu Děti z roku 2019.

„Ella tehdy byla v podstatě ještě dítě. Velmi toužila stát se herečkou a já jsem byl zvědavý, jak se umělecky rozvinula. Během natáčení Dětí byla zapálená, přitom k věcem přistupovala dost vyspěle. Při vzniku Snů byla samozřejmě vyzrálejší,“ řekl režisér, který herečku nechal do její postavy zasahovat a ona ji podle něj učinila o to autentičtější.

Nebyl to ojedinělý případ, kdy Haugerud nechal obsazené kolegy navrhovat úpravy scénáře, které pak případně začlenil. „U této trilogie jsem všechny postavy psal předem vybraným hercům a herečkám na tělo. Když jsme ale potom začali natáčet, na dialozích jsme od té chvíle nic neměnili,“ dodal.

Není přitom jen filmařem, je i spisovatelem. Dříve navíc pracoval jako knihovník v Norské hudební akademii v Oslu, jehož architektonické i přírodní kulisy v Haugerudových snímcích hrají významnou úlohu.

„Neřekl bych, že by mě literatura zásadně ovlivnila coby režiséra. Filmy ale měly určitý dopad na můj literární styl, takže to funguje i obráceně. Lidé mi říkali, že čtení mých knih jim připomíná sledování filmu,“ upřesnil.

Norská vztahová dramata představují silnou kinematografickou vlnu, kterou vedle Haugeruda zastupuje také například kodaňský rodák Joachim Trier. Karlovarská přehlídka uvede jeho nejnovější dílo Citová hodnota, v němž si zahrál Stellan Skarsgård, jeden z letošních hvězdných hostů.

„Tato vlna, která přišla zhruba před pěti až deseti lety, je podle mě dána příznivou kulturní politikou v Norsku, jejíž ovoce teď sklízíme,“ domnívá se Haugerud.

Tamní společnost podle něj svět vnímá různorodě. „Jednu věc ale mají Norové společnou. V konverzaci málokdy zacházejí do střetů. Nikoli ve smyslu, že by byli plaší, ale v tom, že jsou ochotni naslouchat argumentům druhých a všechno probrat do detailů. Spíše pak dosáhnou shody. Dá se to vztáhnout na celou Skandinávii, která je velmi liberální a sekularizovaná. To vše se propisuje i do mých filmů,“ uzavřel.