Článek
Kirchnerová měla sice díky vítězství svého filmu Bába ve studentské sekci Cannes v roce 2009 zaručenou účast svého celovečerního debutu na festivalu, to ale zdaleka negarantovalo zařazení do soutěže. Canneských sekcí je značné množství, a ne každé je věnovaná stejná pozornost jako dvěma soutěžním.
Karavan je citlivou sondou do života ženy, která se s láskou stará o mentálně postiženého syna, ale její vlastní život jí protéká mezi prsty. Ráda tedy přijme pozvání své kamarádky, aby ji a její rodinu navštívila i se synkem na dovolené v Itálii a trochu si odpočinula.
Ale osud tomu chce, aby nezůstali na jednom místě, ale podnikli ve starém karavanu dobrodružnou a pro Ester očistnou cestu napříč Itálií.
Kirchnerová, která vycházela do určité míry z vlastních zkušeností, postavila film především na brilantním hereckém výkonu Ani Geislerové v roli Ester. Geislerová stvořila nesmírně silnou ženu, pohříchu až příliš smířenou s osudem, který jí prostor pro vlastní touhy a uspokojení nedává. A právě na této cestě se její bezpodmínečná láska k Davidovi (nečekaně silný výkon Davida Vodstrčila) posune do dospělejšího vztahu, v němž už, doufejme, Ester nebude jen dávat, ale také dostávat.
Karavan má i své slabiny, už ve scénáři si občas pomáhá trochu krkolomnými náhodami nebo ne zcela logickými zápletkami, jako je ta, v níž se k Ester a Davidovi náhle přidá druhá žena. Ta má sice v dalším ději své opodstatnění, ale její příchod je příliš překotný stejně jako katarze celého filmu. Přesto jde o snímek, který o mateřské lásce a sebeobětování vypovídá tolik, že si účast v canneském programu rozhodně zasloužil.
