Nové nálezy u Hradce zpochybňují představu, že u nás nebyl starověk

Velmi specifickým exponátem výstavy je například střep s podobiznou koně, jde o jedno z jeho nejzdařilejších vyobrazení z mladší doby železné.

„Nejedná se však o regulérní výzdobu, ale o jakési graffiti. Koňský motiv byl do povrchu nádoby či střepu vyryt až dodatečně, po výpalu. Autorem tedy nemusel být hrnčíř, ale jiná osoba,“ uvedla mluvčí muzea Lucie Peterková a s trochou nadsázky poznamenala, že Hradec Králové tak má svého koně mnohem dříve, než získaly koně do znaku sousední Pardubice, kde je odvozují od erbu pánů z Pardubic, což je záležitost až 12. století.

Je zcela jisté, že objev tohoto mocenského centra z mladší doby železné, jež se označuje podle naleziště ve švýcarském La Tène také jako doba laténská, mění pohled na naše dějiny v období před prvními písemnými záznamy.

Nálezy zde dokládají existenci neočekávaně rozsáhlé a významné sídelní aglomerace s centrálními funkcemi. Vzkvétala od konce 3. století do začátku 1. století před naším letopočtem a zabírala plochu zhruba třicet hektarů. Počet obyvatel tohoto města je obtížné určit, ale odhadem tu žilo až tisíc lidí. Což byla na tu dobu rozsáhlá městská aglomerace.

„Dosud se žáci a studenti v dějepisu učí, že na našem území nebyl starověk. Že středověká éra přímo navazuje na pravěk. Neměli jsme totiž doklady o státních útvarech či městských aglomeracích. Toto tvrzení výzkum do značné míry vyvrací,“ vysvětlil ředitel muzea Petr Grulich.

I když vědci stojí teprve na počátku hlubšího bádání, už nyní se tato komorní expozice pyšní řadou nej. „Vystavena je pestrá kolekce laténských mincí nebo nejčastější ztrátové předměty, které lidé zanechali, nebo o ně přišli před více než 2100 lety,“ upozornila Lucie Peterková.

K vidění jsou i virtuální modely terénních situací v podobě studní s výdřevou (obecně dřevěné vyztužení stěn studny, které brání sesouvání zeminy) nebo soubor železných předmětů z doby laténské, objevený i díky dobrovolným spolupracovníkům s detektory kovů.