Karlovarský festival si letos připomene dvojí výročí. Ocení Magdu Vášáryovou

První, tehdy ještě nesoutěžní ročník přehlídky se uskutečnil v srpnu 1946. Konal se tak dříve než inaugurační ročník canneského festivalu a předcházel i obnovenému, v pořadí sedmému ročníku nejstaršího filmového festivalu na světě v Benátkách.

Ceny se poprvé na festivalu udělovaly v roce 1948, od roku 1950 se hostitelským městem staly trvale Karlovy Vary.

„Na poválečném půdorysu prvních festivalových ročníků vznikla akce, která dokázala přes všechna vnitřní pnutí i vnější vlivy přetrvat, přestát pokusy o ideologické ovládnutí, stejně jako snahy o zrušení, a přerodit se v mezinárodně uznávanou přehlídku, která je prostorem, v němž se v neopakovatelném souznění potkávají filmoví tvůrci a diváci,“ uvedl na úterní tiskové konferenci výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha.

Klíčovou osobností historie přehlídky byl novinář, pedagog a filmový teoretik Antonín Martin Brousil (1907–1986), který v jistém smyslu plnil funkci neoficiálního programového ředitele. Zasadil se o promítání filmů z jinak přehlížených oblastí od Afriky po Latinskou Ameriku a také o následná setkání a diskuse s tvůrci.

Historii festivalu přiblíží venkovní výstava dobových fotografií KVIFF 60/80 a zaměří se na ni také programová sekce Návraty k pramenům. V té se objeví britská válečná romance Otázka života a smrti z roku 1947 nebo třeba portrét anglické dělnické třídy Kes z roku 1969.

Cenu prezidenta MFF KV tentokrát převezme herečka Magda Vášáryová. Její kariéru, odstartovanou slavnou rolí v Marketě Lazarové, připomene festival projekcí snímku Juraje Jakubiska Vtáčkovia, siroty a blázni. Tento film, který byl po roce 1968 na dlouhá léta zakázán, symbolizuje nezlomnost umělecké vize, kterou festival dlouhodobě podporuje.

Letošní ročník nabídne i premiéru digitálně restaurované verze tragikomedie Kopytem sem, kopytem tam. Režisérka Věra Chytilová ji v roce 1988 natočila z převážné části právě v Karlových Varech.

Vizuál 60. ročníku, za nímž opět stojí studio Najbrt, pracuje s motivem červeného koberce. Ten letos nemá být jen výsadou hvězd, ale symbolickým prostorem pro každého návštěvníka.

„Červený koberec je tu prostě pro všechny, aby každý mohl prožít několik okamžiků slávy. Stíny, které se na něm budou postupně objevovat, jsou toho odrazem,“ podotkli autoři vizuálu Jonatan Kuna a Aleš Najbrt.

Karlovy Vary však nežijí jen minulostí. Program Future Frames dál aktivně vyhledává a podporuje mladé evropské talenty z řad studentů a absolventů filmových škol, kterým otevírá cestu do Hollywoodu.