Článek
„Váhali jsme, zda do toho jít,“ řekl Novinkám Najbrt, když v plzeňské Západočeské galerii zahajoval před pár dny výstavu svých litografií. „Váhali jsme a řekli, že to budeme dělat, jedině když se změní logo,“ pokračoval.
Proč zrovna logo? „Zcela upřímně. Protože jsem v něm stále vnímal ten komunistický otisk, který tam do jisté míry zůstal, i když už to nebylo Rudé právo, ale jenom Právo, velmi dobrý zpravodajský deník. Takže tu práci jsem přijal, ale za podmínky, že tam nebude žádný, ale skutečně žádný otisk komunismu,“ vysvětlil Najbrt.
Souhlas
Šéfredaktor Petr Šabata souhlasil. „Tak jsme si řekli, že v tom případě je to velmi zajímavá výzva, protože ke grafickému zpracování novin se nedostanete tak snadno. I když novinám dost možná už brzy začne labutí píseň, nebo možná už začala, možná je to jenom na chvíli. Ale stejně to pro nás bylo zajímavé. I změna formátu a další věci, které s tím souvisely,“ podotkl Najbrt.
„Hlavními designéry byli Marek Pistora a Zdeněk Trinkewitz, především ti si to odpracovali. Já byl v tomto případě spíše rádcem a supervizorem,“ připomněl Najbrt a dodal: „Vedli jsme například diskuse o typu písma, o počtech sloupců na stránkách. O barvách, ty jsou důležité a hrají svoji roli, ovlivňují, jak se v novinách vyznáte, orientujete. To všechno jsou důležité věci.“
Deník Právo v novém designu
Výboj energie
Zcela odlišnou polohu Najbrtovy tvorby představují kaligraficky pojaté litografie z posledních čtyř let, které budou v plzeňské výstavní síni „13“ k vidění do 28. září.
„Vyjadřují nějaké mé pocity, nálady. A určitou energii. Energii soustředěnou do krátkého okamžiku, jedné chvíle, do jednoho nebo několika gest. To je docela náročné. A když mám před sebou čistý litografický kámen, tak je to dobrodružství,“ poznamenal jejich autor.
Popisky u obrazů nehledejte. „Svá díla záměrně nepojmenovávám, protože chci, aby si v nich každý našel něco vlastního,“ vysvětlil.
„Baví mne, když diváci popustí uzdu fantazii, vyloží si je po svém, vydají se na vlastní cestu objevování. Když pak někdo v obrazu najde něco, co ho překvapí nebo potěší, mám z toho radost - stejně jako já sám při tvorbě často zažívám podobná překvapení.“
Třiašedesátiletý umělec začínal právě jako kaligraf. „Někdy v patnácti letech. Naučil jsem se kaligrafii renesanční, gotickou, románskou. Teď je pro mne čas strávený v litografické dílně do jisté míry relaxace,“ doplnil Najbrt.
Ředitel Západočeské galerie Roman Musil upozornil, že Najbrt je člověkem vícero talentů. „Příležitostný herec, člen Divadla Sklep, má hudební nadání, objevil se v několika epizodách České sody,“ připomněl Musil.
Aleš Najbrt nad tím mávl rukou: „Jsem špatný zpěvák a tanečník amatérského typu, ale nějak se to prosadilo, nějak to funguje.“
