Článek
Pokaždé se čtenář dozví cosi víc, než by získal listováním v protokolech. Za každým případem sleduje Kučera lidský příběh.
Třeba Karol Friedlové z NDR z roku 1988, jejíž přítel emigroval do Západního Německa a milenci se scházeli – v Praze. Při cestě rychlíkem domů byla před Děčínem oloupena a znásilněna.
Nebo sériového vraha Jacka Unterwegera, který počátkem devadesátých let minulého století vraždil i v Rakousku a přímo v Hollywoodu.
Autor poutavě vypráví o krádeži obrazů z Národní galerie, které našemu velvyslanectví nabídl rakouský překupník, nebo o krádeži houslí, kdy k odhalení přispěl sám mistr Špidlen, působící jako odborný konzultant.
Nejsmutnější jsou příběhy ztracených a zavražděných dětí, které otec čtyř potomků snášel vždy, jako by byl obětí sám. Nevynechává ani pomyslné kriminalistické „pomníky“, nevyřešené případy, které ke kriminalistice také patří. Je to mnohem lepší čtení než kterákoli detektivka, opravdu.
