Státní cenu za literaturu má Zdena Salivarová in memoriam. Jan Kačer posmrtně získal cenu za přínos kinematografii

Státní ceny za literaturu a překlad a Ceny ministerstva kultury se předávají vždy u příležitosti státního svátku 28. října.

Jejich cílem je připomínat mimořádné tvůrčí osobnosti a jejich přínos literatuře, překladu, hudbě, divadlu, výtvarnému umění, architektuře i kinematografii. Pro rok 2025 byla Státní cena za literaturu udělena za celoživotní dílo.

„Letos si připomínáme dvě významná výročí – sto pět let od chvíle, kdy prezident Tomáš Garrigue Masaryk inspiroval vznik Státních cen za literaturu a překladatelské dílo, a třicet let od jejich obnovení ministrem Pavlem Tigridem,“ připomněl při ceremoniálu ministr kultury Martin Baxa (ODS).

„Tato tradice, zrozená z úcty k tvůrčímu duchu, dnes pokračuje díky vám, umělcům, kteří dokazujete, že česká kultura má co říct světu. Blahopřeji všem laureátům a ze srdce jim děkuji za jejich práci,“ dodal.

Zdena Salivarová byla významná představitelka československého exilu, zemřela letos v srpnu v Kanadě ve věku 91 let. Spisovatelka a překladatelka společně s manželem, spisovatelem Josefem Škvoreckým, založili roku 1971 v Torontu exilové nakladatelství ’68 Publishers.

V něm vydávali hlavně české knihy, které nemohly v tehdejším komunistickém Československu vycházet.

Hispanistka, romanistka, překladatelka ze španělštiny, italštiny a francouzštiny Anežka Charvátová dostala Státní cenu za překlad. Porota ji odměnila „za rozsah a význam přeloženého díla, za aktivní zájem o propagaci daných kultur, za dlouholeté pedagogické a akademické působení v oboru translatologie či redakční a ediční činnost“.

Anežka Charvátová získala několikrát za své dílo oborovou Cenu Josefa Jungmanna, od roku 2021 je předsedkyní Obce překladatelů.

V případě Jana Kačera (1936 až 2024), který získal in memoriam Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize, porota ocenila jeho uměleckou svébytnost. S ní ztvárnil řadu filmových rolí a také jí vynikala jeho režijní a herecká tvorba divadelní, uvedla porota. Cena Kačerovi patří i za příkladný celoživotní morální a občanský postoj.

V oblasti kinematografie a audiovize udělil ministr kultury cenu ještě Josefu Špeldovi za inovativní přístup kameramana při tvorbě filmových, zejména televizních projektů.

Pětaosmdesátiletý Špelda podle poroty povýšil žánr záznamů divadelních představení na specifickou uměleckou disciplínu. Cena mu náleží také za pedagogickou práci na FAMU, kde vychoval řadu předních českých kameramanů.

Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla získala Helena Albertová za dlouholeté působení v Divadelním ústavu, který v letech 1990 až 1995 vedla, a za propagaci českého divadla v zahraničí prostřednictvím Pražského Quadriennale, největší mezinárodní výstavy a festivalu scénografie a divadelního prostoru.

Za přínos v oblasti hudby cenu dostal varhaník, klavírista, pedagog a popularizátor hudby Jaroslav Tůma za vynikající a mezinárodně uznávané interpretační výkony a uměleckou všestrannost.

Příslušná porota ocenila i jeho bohatou a objevnou nahrávací činnost včetně kompletu varhanního díla Johana Sebastiana Bacha i jeho „neúnavné a obětavé pedagogické působení a popularizaci varhanní kultury“.

Za přínos v oblasti výtvarného umění cenu dostal umělec a teoretik umění Miloš Vojtěchovský za inovativní přístup v chápání současného umění a jeho přesahů do technologií, ekologie a interdisciplinárního výzkumu.

Ocenění se dostalo také jeho širokému rozhledu na mezinárodní i lokální scéně a inspirativního vlivu na několik generací studentů. Vojtěchovskému letos bylo 70 let.

Architekt Michal Sborwitz, kterému bylo loni 80 let, dostal Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury. Porota mu ji udělila za nadčasovou architekturu, „která se nepředvádí, která staví na nesobeckém přístupu k zadáním, investorům a komunitám, jimž pokorně slouží“.

Zmínila také jeho citlivou práci s veřejným prostorem, porozumění historickému kontextu, smysl pro harmonii a detail při obnově památek.

Architekt vede svůj ateliér společně s dcerou Marií Sborwitzovou a Karlem Prášilem. Byl prvním laureátem Ceny Klubu za starou Prahu v roce 2003 za dostavbu zámku v Praze - Komořanech pro Český hydrometeorologický ústav.

Na kontě má také rekonstrukci Gočárovy kubistické Bauerovy vily v Libodřicích a rekonstrukci a dostavbu Muzea umění Olomouc. Poutavá je i jeho rekonstrukce secesní Tančírny v Račím údolí u Javorníka v Rychlebských horách.