RECENZE: Jean Reno napsal špionážní pohádku

Mnoho lidí knihu pravděpodobně vezme do rukou z pouhé zvědavosti. Snad dokonce i ti, kteří běžně svět špionážních thrillerů nenavštěvují. Při jejím čtení či pročítání je pak nejspíš mile překvapí dávka smyslnosti, která v ní je, stejně tak vyzrálost, s jakou Reno vypráví.

Jeho styl je překvapivě pokročilý. Každá věta má nezpochybnitelnou váhu, je přesná, přičemž řada z nich nese jistou porci emocí, které vložené do slov vykreslují scénu, obraz nebo atmosféru místa tak přesně, aby bylo snadné si je představit, a v mysli v nich dokonce nějakou dobu pobýt.

Voní též ománským pískem, jsou potřebně napínavé, ale neztrácí se v nich zdravá dávka romantiky, kterou pro Evropana prostředí, v němž se příběh odehrává, nesporně nabízí. Reno ho jím někdy znalecky provází.

Fyzioterapeutka Emma, jejíž život ve Francii nesmírně ovlivnila bolest z rodinné události prožité v nedávné minulosti, dostane nečekanou nabídku školit personál v nově založených luxusních lázních v Ománu.

Během několika dnů a nepřipravená se ocitla ve světě plném opulentnosti, peněz, jasně daných pravidel, která nelze obcházet, ale také nebezpečí číhajících velmi blízko. Tam začíná její rychlý sestup do hlubin vlastních tužeb, strachů a tajemství.

Jako slovní žonglér a vypravěč Reno v knize jednoduše nazvané po hlavní hrdince uspěl. Horší je to se samotným obsahem příběhu, jelikož působí dost nepravděpodobně.

I kvůli tomu, v jakém prostředí se odehrává, je to ve výsledku a nejspíš ne záměrně spíše špionážní pohádka o nenadálé změně v životě obyčejné dívky než přesvědčivý a nadto opravdu dramatický špionážní thriller.

Schází mu větší uvěřitelnost a také žánrová propracovanost. Všechno se děje příliš očekávaně, a na konci knihy to dokonce vypadá, že se Reno vylekal toho, že by měl příběh nějak uspokojivě ukončit, a tak si ponechal zadní vrátka pro případné další pokračování.

V knize pak nejsou do češtiny přeloženy anglické věty, které v Ománu v nejrůznějších dialozích padnou. Aby byla každému srozumitelná, je jejich překlad na každé stránce vepsán po čarou s číselným označením.

Pokud to ale nebyla podmínka při zakoupení práv na překlad, stálo za to zvážit, jestli by nebylo přínosnější přeložit dílo celé a nevnášet do něj uvedeným způsobem složitost a nepřehlednost.

Jean Reno napsal román, který kombinuje smyslnost s politikou a spiritualitu se špínou zpravodajských her. Je to také příběh o tom, že láska může být krásná i nebezpečná.