RECENZE: Číst se dá z obou stran. Byt je znamenitá literární hra dvou českých autorů

Román lze začít číst perspektivou Zuzany, matky samoživitelky, která po nevydařeném vztahu s otcem svého dítěte hledá přístřeší. To najde díky inzerátu v bytě rozvedeného a bezdětného Daniela, který prostor využívá pouze o víkendech, kdy navštěvuje svého umírajícího otce. Příběh lze otevřít také jeho hlediskem.

Obě vyprávění jsou rozsahově rovnocenná a shodně číslovaná od první strany. Rozhodnutí, zda se čtenář nejprve ponoří do mužského, nebo ženského pohledu, zůstává zcela na něm.

Jisté ale je, že zvolený úhel má určitý vliv na vnímání druhé části. Tehdy už má čtenář povědomí o veškerých postavách, v jejich vykreslení ve druhém příběhu ovšem přichází menší otřes.

Verze příběhu se liší, objektivně vzato totožnou realitu každý interpretuje jinak. Pro románovou strukturu je klíčový tento takzvaný Rašomon efekt, pojmenovaný podle slavného Kurosawova filmu.

Nevšední experiment Němce a Šrámkové se povedl. Dvě samostatné části si nakonec nekonkurují, naopak postupně vytvářejí přitažlivou skládanku. Po dočtení první poloviny kniha nesvádí k odložení, nýbrž vyvolává chuť pátrat po odpovědích na otázky, které protější tvůrce zanechal otevřené.

Silným motivem je zde rodina, podle autorů přeceňované společenství lidí, kteří spolu zřídkakdy sdílejí víc než společné geny. Často mu vládne pokrytectví a snaha ovládat druhé, byť s údajně čistým úmyslem usilovat o jejich štěstí.

Mezi dvěma svébytnými literárními styly panuje pozoruhodná synergie. Spojuje je jasnost jazyka bez upadnutí do banality. Vedle vtipných palindromů, jimiž se hrdinové vzájemně častují, spisovatelé prokazují i značný cit pro obrazotvornost a detailní pozorování vztahových nuancí.