Článek
Na prvotní datum, jímž Čechova otevírá vzpomínky, nezapomene nikdo z nás. Onen čtvrtek měl být jedním z posledních klidných adventních dní, než naplno začne sváteční shon. Den, kdy měli studenti dokončovat své povinnosti se závěrem prvního pololetí nebo zimního semestru a kdy měli obdobně zpomalit i pracující.
Těsně před patnáctou hodinou se země zastavila zcela. Ve čtvrtém patře budovy na pražském náměstí Jana Palacha začal střílet útočník, který vstoupil do cesty i titulní dívce. Ta měla na rozdíl od svých zavražděných spolužáků štěstí, pokud to tak lze vzhledem k okolnostem vůbec nazvat. Několikerý zásah kulkami do hrudníku přežila, ovšem s vážnými zdravotními následky.
Tragédie je pro Čechovu výchozím bodem, od něhož se jí a celé rodině od základů převrátil život. V denících, které psychologové nezřídka doporučují k hladšímu zpracování traumat a uzdravovacímu procesu, zaznamenává následné dění velmi věcně a precizně, nikoli však v žádném případě odosobněně.
Autenticky popisuje úsilí podpořit nejen své zotavující se dítě, ale též samu sebe, svého druhorozeného syna, manžela a jejich vztah, který prochází zkouškou. Jak ostatně praví letecká poučka: Nejprve nasaďte kyslíkovou masku sobě, teprve pak pomozte druhým.
Ačkoli z knihy tu a tam vystupuje naprosto pochopitelná bezmoc, kvůli níž je zapotřebí emociálně odpočívat takřka po každém odstavci, nechybí v ní naděje.

Terezka v doprovodu Karla, Adama a Radomíra (zleva). Tito tři policisté mezi mnoha ostatními 21. prosince 2023 zachraňovali na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zraněné studenty.
Autorka si vybavuje přívaly něhy, kterých se jí dostávalo a dostává od okolí, a nejdrobnější věci, jimiž byl její muž, neustále hledící kupředu, schopný dceru i ostatní členy rodiny alespoň na chvilku rozveselit. Záporné a kladné pocity v textu dobře vyvažuje, jenž tak není ryze temným, ani patetickým.
Ze soukromé literární terapie ho spisovatelka čtivým a bohatým jazykem povyšuje na umělecké dílo. To čtenářům navzdory tomu, o jak nesmírně rozšířenou frázi jde, předává bazální poselství: Beze zdraví a nezávislosti nemáme nic. Vlivem mnohdy nepodstatných všedních potíží, které nám v daný moment mohou připadat nepřekonatelné, na to totiž často zapomínáme.
Čechové počin je klíčovým očitým svědectvím o událostech, které je nutné si připomínat poté, co postupně nemilosrdně blednou ve stínu aktuálnějších zpráv. Pozůstalí přece nezmizeli. Jsou tu mezi námi a s neštěstím, které je potkalo, se každý den probouzejí i usínají.
| Dora Čechova: Terezko, vrať se! |
|---|
| Labyrint, 232 stran, 399 Kč |
| Hodnocení: 90 % |



