Hlavní obsah

Julija Navalná: Rozhodli jsme se nebát

Diskuzi k této knize doprovázela koncem roku 2025 v Praze nejpřísnější bezpečnostní opatření. Jejím autorem je ruský opoziční politik Alexej Anatoljevič Navalnyj, statečný muž, jenž se stal jednou z nejslavnějších obětí režimu Vladimira Putina. Jeho zápisky představila Julija Navalná. Nesou příznačný titul: Patriot. Poslední záznam v nich napsal její muž 17. ledna 2024.

Foto: Euromedia/Roman Souček

Julija Navalná

Článek

„Kniha není smutná. Je jako můj muž, je i hodně vtipná,“ popsala v diskuzi, která proběhla v Knihovně Václava Havla, Navalná. Připomněla, že se do Prahy vrátila po téměř třiceti letech. Tehdy ji navštívila jako studentka, už tenkrát byl jejím partnerem Alexej.

Nejdříve student práv, později právník se nebál pojmenovávat věci tak, jak byly a jsou. Otevřeně mluvil o tom, že Rusko zabíjí především obří korupce, která postihuje i nejnižší stupně státní správy. Právě ta drží Putinův oligarchický systém u moci.

„Alexej jako člověk lidi přitahoval. Byl rozeným vůdcem. Uměl společnost spojit,“ charakterizovala jej dvěma větami s tím, že jeho kouzlo spočívalo i ve velkém smyslu pro humor, který je spojoval. Doplnila, že v názvu nedávno vydané knihy se odráží i další jeho rys, byl velkým patriotem, vlastencem. „Tohle slovo ukradla ruská propaganda. Je důležité vzít si ho zpět,“ popsala jev, jenž je typický pro řadu států.

O tom, že se mu dařilo rozhýbávat Rusko, Navalná nepochybovala. „I proto byl pro Putina a jeho lidi největší hrozbou,“ konstatovala. Popsala také tlak, jemuž bývali jako rodina pravidelně vystavováni. Patřily k němu domovní prohlídky, zatýkání, šikana… „Nejhorší to bylo kolem roku 2000 (Navalnyj vstoupil do liberální strany Jabloko – pozn. red.). Tehdy jsme se rozhodli nebát,“ uvedla.

Strach je podle ní úplně normální, ovšem nemůže být důvodem k tomu, aby se přestalo se zlem bojovat. Podle ní si podobné věci musejí uvědomovat všichni, kteří chtějí žít v demokracii. „Ostatně i vy, Češi, máte podobné zkušenosti, tedy ty, že ve vězení můžete skončit jen za to, že vystoupíte proti režimu,“ poukázala na paralely, které Rusko a Česko spojují.

„Máte štěstí, demokracii jste po roce 1989 udrželi,“ řekla mimo jiné. Díky tomu mohou, jak pokračovala, Češi chodit k volbám, neřeší násilné útoky na opoziční politiky, včetně vražd a otrav (Navalnyj byl v srpnu 2020 otráven látkou typu novičok, léčil se v Německu – pozn. red.).

Dodala, že všechny podobné postřehy jsou v knize jejího manžela. „Nebudu vám říkat žádné spoilery. Přečtěte si ji,“ vyzvala všechny přítomné.

Jsme Rusové, jsme vlastenci

Na otázku, zda někdy nelitovala, proč se rodina vrátila po pokusu o vraždu jejího muže do Ruska, odpověděla: „Ne, jsme Rusové. Alexej by nikdy vlast neopustil. Chtěl ji změnit. Chtěl být s těmi, kteří ve změny věřili. Chtěl bojovat proti putinovskému režimu. Proto jsme možnost, že bychom zůstali v Německu, kam se dostal po otravě v ruském letadle, ani neřešili.“

Upřesnila, že knihu skutečně napsal jen její muž, i když dlouho něco podobného odmítal. „Říkával, že na to bude mít čas v důchodu. Nakonec změnil názor. Do jeho zápisků jsme ale nezasahovali,“ ubezpečila všechny, kteří si chtějí přečíst autentické svědectví statečného muže, který mohl být jednou ruským prezidentem.

Poslední kapitolu napsal ve vězení, měsíce před svou smrtí, 17. ledna 2024. „V jeho práci pokračujeme. Nejen my, kteří žijeme mimo milované Rusko. Ale také naši přátelé přímo v Rusku. Nejsme teroristé, jak o nás mluví Putin a jeho lidé. Jsme, na rozdíl od něj, vlastenci,“ dodala.

Alexej Anatoljevič Navalnyj: Patriot (2025)

  • Čtenářům nabízí průřez svým životem. Nechybí zážitky z dětství, dospívání i popis tuhého politického boje, který sváděl on, jeho blízcí a kolegové s Putinovou diktaturou. Jako důvod všudypřítomného ruského marastu zmiňuje rozsáhlou korupci, která vyhovuje tamnímu oligarchickému systému.
  • Nepochybuje o tom, že se do detailů inspiroval sovětským režimem, jehož pilíře moci stály na lžích a zamlžování skutečností (včetně havárie v Černobylu, 1986).
  • Zmiňuje také „tradici“ politických vězňů. Sám byl jedním z nich. Zemřel 16. února 2024 v trestanecké kolonii IK-3 ve městě Charp v Ťumeňské oblasti.

Besedu 26. listopadu 2025 pořádalo nakladatelství Euromedia ve spolupráci s týdeníkem Respekt a uskutečnila se v Knihovně Václava Havla.

Související témata:
Kniha Patriot

Výběr článků

Načítám