Článek
Jihoafričtí Die Antwoord byli nicméně provokativní a výbušní. Od roku 2008 rozhazují do hudebního světa svou fúzi rapu a raveu a dnes jsou v tom velmi zkušení. Na pódiu kralují rappeři a občas i zpěváci Ninja a Yolandi Visser. Ten první je šéf, chlapák s výrazem drsňáka, ta druhá je neposedné upištěné stvoření, které svým vysoko položeným hlasem zprvu umělecky šokuje, po půlhodině ale jen otravuje.
Od mixážního pultu je jistí DJ Hi-Tek. Ten zaujal především vtipnou maskou, v níž vyrukoval na scénu, stejně tak přehrávanými hereckými etudami v momentech, kdy zůstal na pódiu sám, neboť si dva protagonisté zrovna mimo ně upravovali kostým.
Yolandi Visser svým hlasem nejprve šokovala, potom otravovala.
Filozofie Die Antwoord se točí kolem jihoafrického hnutí zef, o němž zpěvačka Yolandi Visser řekla, že znázorňuje to, když je člověk chudý, ale přitom se chová, jako by nebyl. Při nápadité pódiové prezentaci kapela využila rovněž občasné vstupy tanečníků a překvapivou image.
Její vystoupení přineslo závan hudební moderny i žánrového hledačství. Postupem času mu nicméně tlak, který zprvu měl, došel a s blížícím se závěrem to byla jenom taneční párty.
Pořád to ale bylo zajímavější vystoupení než to, které na pražském festivalu provedl třetí z letošní Eurovize, estonský hudebník a rapper Tommy Cash. Na pódiu byl jen se svým dýdžejem, jenž měl bohužel neustálou potřebu do hudebních podkladů, které obsahovaly i zásadní část pěveckých linek, halekat, co hůře, i tu a tam falešně pozpěvovat.
Tommy Cash měl ze svého vystoupení evidentně potěšení.
Jednotlivé písničky tvořily nijak nápadité taneční rytmy, které se obvykle zvrtly v prosté halekačky, takže letošní eurovizní Espresso Macchiato vyhlíželo aranžérsky a svým vystavením jako jediná trochu smysluplná píseň.
Byla zařazena jako přídavek a rozbitá tím, že dýdžej tvrdošíjně stahoval a zkresloval některé pasáže v domnění, že si publikum rádo v tichu přicházejícího večera písničku zapěje. Tenhle kalkul mu ale moc nevyšel.
Tommy Cash před svým publikem
Tommy Cash v podstatě na pódiu nemusel být. Moc nezpíval, leckdy se ani neobtěžoval to předstírat, na velké pódium svými tanečními a hereckými schopnostmi nestačil, pohybově toho moc nepředvedl, žádná poselství lidstvu mezi písněmi nevyslal, a tak kdyby místo sebe zaslal pořadatelům festivalu výběr svých skladbiček na USB disku s tím, ať ho pustí, vyšlo by to prakticky nastejno. Jeho show byla laciná.
Ve čtvrtek, kdy festival začal, zaujal koncertní křest nového alba Michala Prokopa a kapely Framus Five nazvaného Ostraka. Namísto Jasné páky dorazila skupina Vltava a zajímavý byl set Moniky Načevy a Vojtěcha Procházky.
Do areálu zatím dorazilo několik tisícovek diváků, přičemž zvýšený divácky nápor se očekává v sobotu večer, kdy se představí Brit Rag’n’Bone Man a Kanaďanka Alanis Morissetteová.
