Článek
Když po svých prvních dvou totálně neúspěšných diskotékových albech Alanis (1991) a Now In The Time (1992) zůstala bez nahrávací smlouvy, rozhodla se se svým manažerem přestěhovat z kanadské Ottawy, kde žila s rodiči, do Toronta. Tam se setkala s producentem Glenem Ballardem, jenž v té době mimo jiné spolupracoval s Michaelem Jacksonem.
Kápli si do noty, začali spolupracovat a věci se daly do pohybu. V červnu 1995 pak vyšlo album Jagged Little Pill, stylově vkusný mix popu a rockových akcentů.
Kromě Ballarda zpěvačku ve studiu podporovali kytarista Dave Navarro z kapely Jane’s Addiction, baskytarista Flea známý z Red Hot Chili Peppers či Benmont Tench, spolupracovník Toma Pettyho ze skupiny The Heartbreakers.
Zadařilo se už prvnímu singlu You Oughta Know. Tato píseň o smutné ženě navíc záhy vyvolala diskuze o tom, kdo byl předobrazem jejího textu. Zpěvačka se k tomu odmítla vyjádřit, avšak všeobecně se předpokládá, že ho napsala po rozchodu s hercem Davem Coulierem.
On sám se později chlubil, že svou expřítelkyni k jeho napsání inspiroval, ovšem podobně se vyjádřili i další muži, kteří se s ní v minulosti nějak zapletli. V té písničce byl nicméně zárodek zpěvaččiných pozdějších feministických postojů.
Nejvýznamnější skladbou na zmíněné desce je ovšem ta, kterou si s ní spojují všichni. Jmenuje se Ironic a producent Ballard rád vzpomíná na to, jak vznikla.
„Seděli jsme v italské restauraci, jedli saláty a pili ledové čaje. Pamatuji si, jak řekla něco jako: Nebylo by ironické, kdyby nějaký starý muž vyhrál v loterii a druhý den zemřel? Na tuhle větu jsme mysleli, když jsme za pár minut vešli do studia. Takhle mezi námi začala ta magie.“
Tento tvůrčí tandem vytvořil dvacet písní a dvanáct se jich dostalo na album. Ironic mezi nimi původně být neměla, protože ji Morissettová jako první vzniklou brala spíše jako rozcvičku. Její spolupracovníci ji ale přesvědčili, aby od toho ustoupila, a ona je jim za to vděčná.
Píseň se dostala na vrchol hitparád v celém světě a hudební televizní stanice k ní vysílaly videoklip několikrát denně. Ve druhé vlně pak vyvolala spoustu lingvistických půtek. Někteří milovníci jazyka totiž chtěli světu ukázat, že ne všechny situace z textu jsou ironické. Podle mnohých šlo často spíše o smůlu, a tak by se prý písnička měla jmenovat jinak.
„Myslím, že tihle lidé měli problém s mou hloupostí nebo s mým a Glenovým nedostatkem zájmu o dokonalost. Pro mě jsou slova jako barvy, takže jimi maluji, bavím se jimi. A neustále ve své mluvě používám taková, která ve skutečnosti neexistují. Pro nás bylo při psaní Ironic důležité se navzájem rozesmát a zamyslet,“ řekla zpěvačka.
Za desku Jagged Little Pill získala devět nominací na Grammy, z nichž pět proměnila.
Znásilnění v 15 letech
Během natáčení dokumentu Jagged poskytla Morissettová v roce 2021 rozhovor, ve kterém se přiznala, že byla v patnácti letech znásilněna. Pachateli byli prý starší muži z hudebního průmyslu a zneužívána a znásilňována jimi i jinými prý pak byla ještě několik dalších let.
„Trvalo mi dlouho, než jsem pochopila, že nesouhlas patnáctileté dívky nic neznamená,“ svěřila se v rozhovoru pro New Zealand Herald. „Všichni byli pedofilové a vše spadalo pod definici znásilnění.“
Dodala, že své trýznitele veřejně nejmenovala, ale požádala o pomoc některé lidi z hudební branže. Nikoho však její slova nezajímala.
Alanis Morissettová
„Setkala jsem se jen s ohlušujícím tichem. Nikdo nechtěl pomoci a obvykle po chvíli odešli z místnosti,“ řekla.
Odhalila rovněž, že trpěla anorexií a bulimií. Když totiž ve dvanácti letech v hudebním průmyslu začínala, kdosi jí řekl, že nebude úspěšná, pokud bude tlustá. A tak přestala jíst.
Vše však nakonec dokázala překonat nebo se s tím vyrovnala. Dnes je zpět na scéně v plné síle, a i když je její poslední album The Storm Before the Calm (2022) ambientní, pořád moc ráda zpívá hity, které ji proslavily.
