Článek
Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. I u již zmíněných profesí samozřejmě byly mezi jednotlivými pracovníky velké rozdíly. Například u již zmíněných šéfů velkých podniků a institucí desetina nejméně vydělávajících brala maximálně 93 915 korun, desetina nejvíce vydělávajících více než 626 681 korun.
Podobně u pomocníků v kuchyni ti nejhůře hodnocení brali maximálně 20 829 Kč, ti nejlépe placení měli více než 32 081 korun.
Pokud jde o žebříček nejlépe hodnocených profesí v soukromém sektoru, následovali na dalších příčkách řídící letového provozu, výrobní ředitelé v IT a komunikacích a primáři. Tato povolání se přitom mezi nejvýdělečnějšími objevují pravidelně.
„Většinou se jedná o vrcholové manažery nebo vysoce specializované pozice s vysokou přidanou hodnotou,“ okomentoval to hlavní analytik společnosti Citfin Miroslav Novák. Navíc se podle něj v tabulce neobjevují příjmy těch úplně top manažerů pracujících na smlouvy o výkonu funkce, kde mzdy bývají ještě vyšší.
Kouzelný vliv spropitného
Na opačném konci se ocitli uklízeči a uklízečky, barmani a baristé. Posledně zmíněné profese pracující v pohostinství jsou ale často z velké části závislé na spropitném. „Dnes dělá příjem těchto zaměstnanců v ‚dýškách‘ třicet až padesát procent,“ odhadla v České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Ve státním a veřejném sektoru jako každý rok i loni obsadili čelné příčky nejlépe hodnocených lékaři různých specializací, mezi něž se na čtvrté místo vtěsnali náměstci pro zdravotní péči a na osmé nejvyšší státní úředníci na ministerstvech a v dalších ústředních orgánech. Nejlépe na tom byli se 194 414 korunami primáři. „U lékařů jde o vysoce specializované profese s omezenou konkurencí a velkou odpovědností,“ upřesnil Novák.
Nejhůře hodnocení pak ve státní a veřejné správě jsou figuranti, tedy nekvalifikovaní pomocní pracovníci především v zeměměřictví a stavebních pracích. Jejich průměrný hrubý měsíční příjem činil 21 423 korun. Na dalších pozicích jsou toaletáři a toaletářky, uklízečky a pracovnice v prádelnách a u mandlu.
Z hlediska poměru ke mzdě si v soukromé sféře nejvíce polepšily technické profese. Vývojovým inženýrům v elektronických komunikacích vzrostly měsíční příjmy téměř o čtvrtinu a dosáhly skoro 115 tisíc korun. Na druhém místě byly inženýrské profese ve výrobě energie a na třetím bookmakeři a krupiéři.
Nominálním meziročním nárůstem na první příčce byli již zmínění vývojoví inženýři, kde činil 22 670 korun. Za nimi byli řídící pracovníci v telekomunikacích a IT.
Ale byli i poražení. Procentuálně klesly průměrné mzdy v řadě profesí, nejvíce pak u geologů o 6,5 procenta na 76 925 korun. Za nimi následovali bánští záchranáři a mechanici a piloti. Jde však o průměr, na který mohli mít vliv lidé, již do těchto pozic nově nastupovali, nebo to, že z oboru odcházeli ti více vydělávající. Neznamená to, že by si rovnou pohoršili lidé, kteří v daném povolání dlouhodobě pracují.
Nominálně nejvíce klesly průměrné měsíční mzdy pilotů, o téměř sedm tisíc na 144 792 korun.
Špatně vydělávající vítězové
Ve státním a veřejném sektoru si procentuálně v poměru k dosavadním příjmům nejvíce polepšili pomocní pracovníci v zahradnictví, o téměř patnáct procent. I tak ale jejich výdělky zůstaly nízké, na 32 638 korunách měsíčně. Na druhém místě byli s nárůstem o 14,3 procenta na 98 250 korun farmaceuti, na třetím oční optici a optometristé.
Nominálně, o 12 293 korun, nejvýrazněji stouply platy již zmíněných farmaceutů, za nimiž následovali zubní lékaři.
Procentuálně si ve veřejném sektoru nejvíce pohoršili praktičtí lékaři. Příjmy jim klesly o 2,1 procenta na 99 836 korun. Na rozdíl od soukromé sféry v té veřejné ale klesly příjmy jen omezenému počtu profesí. I nominálně si tak nejvíce pohoršili praktičtí lékaři, o 2159 korun.
