Článek
Bylo rozhodní zrušit vystoupení s Národním symfonickým orchestrem politické, nebo jste chtěl svou hudbu naopak udržet mimo politické střety?
Pro mě je naprosto v pohodě vystupovat před lidmi s různými názory, v tom problém nebyl. Nechtěl jsem ale veřejně zaujmout stanovisko. Hrát tam v současném klimatu by naznačovalo, že jsem to udělal.
Ale nějaký postoj máte?
Přirozeně mám své názory, ale snažím se vyhnout tomu, abych popularitu používal k jejich prosazování na pódiu. Důvodem je, že diváci na mých koncertech nemají možnost to dělat také. Bylo by nefér, kdybych ji měl jen já.
V hudbě, kterou hraji, jde o spolupráci, o týmovou práci. Vyžaduje naslouchání s otevřeným srdcem, z toho vycházím.
V únoru se vracíte do Česka s BEATriem, které tvoří ještě harfenista Edmar Castaneda a bubeník Antonio Sánchez. Budete hrát totéž co loni, nebo pokročí te v rozvíjení možností netradičního obsazení?
Dokážu si představit, že v různé dny budeme měnit pořadí písní, ale jde o to, že každý večer hrajeme písně jinak. Bylo by pěkné vytvořit nový repertoár pro tuto skupinu, protože je tu pořád ještě mnoho možností, které se dají objevovat.
Co pro vás znamená, že BEATrio bylo nominované na cenu Grammy za nejlepší instrumentální album, když jich máte už osmnáct?
Jsme tři, takže by na to každý odpověděl jinak. Pro mě je nominace pořád vzrušující. Doufám, že stále dělám smysluplnou hudbu, která oslovuje posluchače. Není to ale rozhodně stejné, jako když jsem byl nominovaný poprvé. To ani být nemůže.
Harfa a banjo jsou nástroje z odlišných světů i žánrů. Vnímáte při jejich spojení nějaké překážky?
Nevnímám, jsme schopní se sejít i v šestnáctinách. Musíme ale myslet na to, jak je propojit, a uvědomovat si další dělení.
Cítíte se stále spojen s bluegrassem, nebo s přechodem k dalším žánrům už pro vás nic neznamená?
Miluju bluegrass. Nebýt výrazné osobnosti Earla Scruggse, nehrál bych na banjo. Protože ale bluegrass hraje spousta lidí, myslím si, že jsem užitečnější, když dělám věci, které už tolik lidí nedělá. Každých pár let se ovšem k bluegrassu vracím naplno a tyhle chvíle miluji.
Jaké je pro vás jako banjistu hrát se symfonickým orchestrem?
Zapadá to do mé osobní mise brát banjo vážně a ukázat jeho možnosti v mnoha různých situacích. Žádný zážitek se ale nevyrovná tomu, když sedíte s devadesáti muzikanty a všichni hrajete společně. Doufám, že stále dělám smysluplnou hudbu