Článek
Ministerstvo zemědělství navrhuje Evropské komisi, aby rozvolnila pravidla pro zemědělské dotace. Jde například o dotační stropy, díky nimž zbývá více peněz pro malé farmáře. „Potřebujeme větší investice a projekty, které umožňují automatizaci a robotizaci, aby se zvýšila produktivita práce. Cílem jsou cenově dostupné potraviny,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
„Lobujeme u Evropské komise za tuzemské největší zemědělské podniky,“ tvrdil předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. „Rodinné farmy jsou schopné plně uživit obyvatelstvo, ale u nás či na Slovensku se bohužel dlouhé desítky let prosazuje jiný model,“ řekl.
Evropská komise přitom dotační stropy pro velké zemědělské podniky snižovat naopak chce. „Finanční podpora se v letech 2028 až 2034 lépe zaměří na mladé farmáře a malé farmy, nebo na podniky, které kombinují živočišnou a rostlinnou produkci, případně hospodaří v obtížných podmínkách,“ upřesnila mluvčí Komise Louise Bogeyová.
Miliardy pro Agrofert
Východoevropské země za komunistického režimu prošly kolektivizací, a proto jsou zde velké zemědělské podniky častější než v západní Evropě. V Česku je největší Agrofert, který zastřešuje desítky dceřiných firem a na dotacích v minulosti dlouhodobě získával více než 1,5 miliardy korun ročně.
Nyní může pokračovat. Jeho bývalý majitel a současný premiér Andrej Babiš vložil akcie do svěřenského fondu RSVP Trust, a proto podle Státního zemědělského intervenčního fondu již nehrozí střet zájmů s českou nebo evropskou legislativou.
Toto stanovisko vychází mimo jiné z právní analýzy advokátní kanceláře Portos. Ta nicméně uvádí, že až Babiš skončí ve vládě nebo podá demisi, může se stát správcem svého bývalého podniku. Opozice se proto obává, že premiér je ve střetu zájmů a dotace pro Agrofert nebudou proplaceny z evropských prostředků, ale pouze z českého státního rozpočtu.
„K závaznému výkladu právních předpisů jsou oprávněny výhradně soudy, respektive v případě unijních právních předpisů Soudní dvůr EU,“ řekl profesor správního práva Jakub Handrlica. Závazný výklad lze získat například prostřednictvím předběžné otázky. „Tu je však Soudnímu dvoru EU oprávněn položit výhradně vnitrostátní soud,“ vysvětlil.
Letos převáží škrty
Státní rozpočet v letošním roce počítá s nižšími dotacemi než vloni. Příjemci vloni vyčerpali 650,5 miliardy korun, letos mají slíbeno 632,3 miliardy korun.
Škrty se mohou týkat například programu Nová zelená úsporám. Loni příjemci vyčerpali dohromady 23,8 miliardy korun na renovace rodinných a bytových domů. Letos dosáhnou na dotaci jen nízkopříjmové domácnosti, ostatní zájemci mohou žádat o komerční úvěry, přičemž úroky zaplatí stát. Ministr průmyslu Karel Havlíček v únoru odhadl, že by na Novou zelenou úsporám letos mohly jít čtyři miliardy korun. Konečná částka bude zveřejněna koncem května.
Vláda dále seškrtá podporu pro ekologické organizace. Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek začátkem dubna oznámil, že Hnutí Duha už nedostane „ani korunu“. Tato hrozba se zatím nepotvrdila – organizace čerpá dotace z českého státního rozpočtu dál. V půlce dubna obdržela 243 tisíc korun a v letošním roce očekává dalších 458 tisíc korun. Větší podporu dostává ze Švýcarska a z evropských fondů a používá ji například na ochranu velkých šelem a brouků.
Úspory ve vědě
Dotační úspory se dotknou i vědy. Grantová agentura, která podporuje základní výzkum, sice dostane o 35 milionů korun více. Technologická agentura zaměřená na aplikovaný výzkum ale obdrží o 612 milionů korun méně než vloni. Jejími největšími příjemci jsou přitom ČVUT a VUT. „Letos je klíčový program Sigma, který se zaměřuje například na kvantové a obranné technologie,“ upřesnila mluvčí agentury Veronika Dostálová.
Vláda ušetří více než 279 milionů korun na zahraničních projektech, především na humanitární pomoci. „Díky dotacím jsme v minulých letech například opravovali školy a vodní zdroje na Ukrajině a v Sýrii nebo pomáhali dětem v Kongu a Gaze,“ řekl mluvčí Člověka v tísni Ladislav Bruštík.
Vláda vyslyšela kritiku a nesníží dotace pro mládežnické organizace. Zároveň zvýší podporu pro staré sluneční elektrárny, dopravní infrastrukturu, zemědělství, bydlení nebo pro Národní sportovní agenturu, která financuje například Fotbalovou asociaci ČR.
