Hrachovina nebo Trifidi. Brno si zvyká na novinku

Někdo už Hrachovinu překřtil na Trifidy, tedy slavné rostliny zabijáky ze sci-fi, nebo na lysohlávky vlající ve větru. Světová vědecká komunita ale nad dílem žasne.

Brno je v mnoha ohledech po architektonické stránce naprosto jedinečné a jen málokdo si umí udělat legraci sám ze sebe tak jako Brňané. Například v knihkupectví Dobrovský si lze jako suvenýr koupit magnetku vyobrazující časostroj na náměstí Svobody, který svým vzhledem připomíná černý penis nebo projektil rakety. Připomíná, že téměř nikdo neví, jak ukazuje čas.

Další raritou, zvěčněnou i na magnetkách, je jezdecká socha moravského markraběte Jošta Lucemburského (1354-1411). Stačí se postavit pod ni, podívat se naproti na Nejvyšší správní soud a zvednout hlavu. Prsa koně a jeho brada vytváří dokonalý obraz pánského přirození.

V souvislosti s tím si jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL), který nikdy nezkazí žádnou legraci, neodpustil na sociálních sítích poznámku, že Hrachovina je super, a dodal: „Ne, že zas najdete nějaký divný úhel pohledu, jak u Jošta!“ Odpověď přišla bleskově.

K jeho fotografii, na níž obří kuličku bronzového hrášku nad hlavou někdo připodobnil ke kresbě egyptského boha slunce Ra, se objevily poznámky, že když Morava ještě stále nemá svého jediného hejtmana, jak tomu vždy bylo, tak by se mělo tomu jihomoravskému říkat Ra. Fantazie Brňanů jede na plné obrátky, a jak již mnohokrát dokázali, před ničím se nezastaví.

„Chce to určitý odstup. Není prostě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem, a platí to i ve výtvarném umění,“ řekl Právu tvůrce díla Jaromír Gargulák. Za touto plastikou za 24,5 milionů korun plně stojí brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Zdůraznila, že pro vytvoření tohoto díla hlasovala, líbí se jí, a především je ráda, že o něm lidé živě diskutují.

Gargulákovi nelze upřít velkou míru kreativity. V díle Hrachovina je ukryta kapsle s DNA Mendela. Odebrána byla z jeho ostatků při jejich nedávném výzkumu. Dílo se tyčí uprostřed Mendelova náměstí, jen pár desítek metrů od Mendelova skleníku, v němž se konaly pokusy s hrachem. Umožňuje každému vstoupit do něj a vidět na chvíli svět z pohledu mravenečka.

Plastika názorně vysvětluje třetí z Mendelových zákonů dědičnosti (pozn. zákon o nezávislé kombinovatelnosti alel). Jásá nad tím emeritní předseda Norské akademie věd Nils Christian Stenseth z univerzity v Oslo.

„Takovéto umělecké vyjádření převratného objevu v oblasti přírodních věd je něco, co najdete skutečně jenom v Brně,“ uvedl s tím, že považuje za čest, že mohl být jedním z porotců, kteří vybrali jako připomínku Mendela právě Hrachovinu.