Hlavní obsah

Hledá se socha z brněnské vily. Za její nález slíbili Löw-Beerovi milion korun

„Prosím všechny o pomoc s hledáním! Tato socha stála desítky let ve vstupní hale vily Augusta Löw-Beera na ulici Hlinky v Brně. Přežila nacistickou okupaci i komunistický režim. Zmizela až po roce 2012, v době, kdy vila přestala sloužit jako kojenecký ústav,“ požádal o pomoc digitální tvůrce Michal Doležal všechny, kteří by mohli cokoli vědět o památce kdysi patřící rodině Löw-Beerově. Ta jako odměnu za její nalezení slíbila vyplatit milion korun.

Foto: Michal Doležal/Facebook
Článek

Autorem sochy je italský sochař Antonio Tantardini. Byla pod schodištěm v brněnském objektu na Hlinkách 132.

„Pro rodinu měla hluboký osobní i symbolický význam. Dnes nikdo neví, kde je. Potomci Augusta Löw-Beera se po roce 1989 vědomě rozhodli nežádat vilu v restituci, protože v ní stát provozoval kojenecký ústav. Považovali to za správné a morální,“ píše dále Doležal, který je také jihomoravským zastupitelem a je oprávněn za rodinu jednat.

Uvádí také, že dnes vila chátrá, je opuštěná – a socha, která k ní patřila, je nezvěstná.

Slavná rodina spjatá s Brnem

Brněnská ulice Hlinky patřila až do nacistické okupace k výrazným rezidenčním lokalitám Brna a rodina schopných podnikatelů Löw-Beerů tam v průběhu času vlastnila hned několik slavných nemovitostí.

Například textilní průmyslník a rakouský konzul August Löw-Beer si v roce 1923 postavil velkorysou vilu na adrese Hlinky 132, kterou obýval se ženou Alicí a jejich dvěma dětmi. Za náklady na její výstavbu byl médii pranýřován, ovšem nebyl z rodiny jediný, kdo podobně „utrácel“ v realitách.

August Löw-Beer ještě před okupací odešel s rodinou do zahraničí a v roce 1942 zemřel v britském Galashiels. V době jeho úmrtí již se stavbou disponovali nacisté a majetek původních majitelů byl zkonfiskován.

Po zajištění stavby německou státní policií projevila pravděpodobně v roce 1940 o vilu zájem německá bezpečnostní služba Sicherheitsdienst (SD). O tom, jak ji využívala, se toho příliš neví. Nicméně existují svědectví, že tam byli mučeni lidé spojení s československým odbojem.

Informace za anonymitu

Po skončení války byla výnosem Zemského národního výboru z ledna 1946 uvalena na objekt národní správa. V roce 1947 se ve vile dočasně nacházela oblastní úřadovna Osidlovacího úřadu, sloučeného krátce předtím s Fondem národní obnovy.

Záhy se však o vile Augusta Löw-Beera začalo uvažovat jako o objektu, kde by mohl fungovat kojenecký ústav. Ten tam působil až do roku 2011. V současnosti je vila ve vlastnictví soukromé fyzické osoby.

Rodina Löw-Beerů zaručuje lidem, kteří poskytnou informace o ztracené soše, anonymitu. Obrátit se mohou přímo na Michala Doležela, a to na e-mail: mdolezel@seznam.cz.

Löw-Beerové

  • Rodina významných průmyslníků ve vlnařství a cukrovarnictví Löw-Beerů pochází z Boskovic. Podnikala v textilnictví, cukrovarnictví, lihovarnictví a vlnařství.
  • Jeden z nejbohatších členů Alfred Löw-Beer (1872-1939) byl mj. viceprezidentem Woll-Industriellen-Verein Mährens v Brně. Architekt Josef Nebehosteny postavil v roce 1906 pro jeho rodinu ve Svitávce tzv. malou Löw-Beerovu vilu, nicméně Alfred koupil v Brně v roce 1913 v Černých Polích vilu Moritze Fuhrmanna. S manželkou Marianou, rozenou Wiedmannovou, měl tři děti – Maxe, Gretu a Hanse. Právě Gretě pomáhali zaplatit výstavbu legendární vily Tugendhat.
  • Většina rodiny uprchla v roce 1939 před nacisty do Velké Británie, ale Alfred ještě zůstal v okupovaném Československu. O Velikonocích 1939 zemřel na útěku za nejasných okolností a jeho mrtvé tělo bylo nalezeno na železniční trati u Stříbra (okr. Tachov).
  • V současnosti žijí potomci této významné židovské podnikatelské rodiny na mnoha místech v Evropě a USA.
Související témata:
Vila Löw-Beer
Alfred Löw-Beer

Výběr článků

Načítám