Hlavní obsah

Hit evropských kin: Nedotknutelní

13. 6. 2012, 9:02
Právo, Věra Míšková

Když jsem se letos v lednu sešla v Paříži s režiséry filmu Nedotknutelní Olivierem Nakachem a Erikem Toledanem, překročila zrovna návštěvnost jejich nevídaně vtipného filmu o přátelství ochrnutého muže a jeho asistenta hranici 16 miliónů diváků.

Foto: Aerofilms

Eric Toledano a Olivier Nakache spolu natočili už šest filmů, Nedotknutelní jsou nejúspěšnější.

Článek

Představitel tohoto asistenta, Omar Sy, navíc právě dostal cenu tamějších zahraničních novinářů (francouzská obdoba amerických Zlatých glóbů) za nejlepší mužský herecký výkon roku. Porazil tak i Jeana Dujardina, představitele titulního hrdiny v oscarovém Umělci.

Od té doby přišly ve Francii na Nedotknutelné do kin ještě skoro čtyři milióny lidí, v Německu se film držel na první příčce celých osm týdnů a vidělo ho přes osm miliónů diváků. Celosvětově vydělal 328,5 miliónů dolarů a stal se zatím nejúspěšnějším evropským filmem tohoto roku. Nyní přichází i do českých kin.

Čekali jste tak ohromný divácký úspěch?

Eric Toledano: Popravdě řečeno jsme o tom moc nepřemýšleli. Ale asi ne. Samozřejmě je člověk vždycky rád, když má jeho film dobrý ohlas, ale pro nás to nebylo to hlavní, prostě se nám ten příběh líbil a chtěli jsme ho natočit co nejlépe.

Olivier Nakache: Ale teď už se nám ozvali z Hollywoodu, že by chtěli natočit remake. Pokud by k tomu mělo dojít, představovali bychom si do hlavní role Colina Firthe (smích). Uvidíme, jednání nás teprve čekají.

Film vychází ze skutečného příběhu bohatého aristokrata a zároveň tetraplegika Philippa a jeho opatrovníka, mládence, kterého zrovna pustili z vězení. Jak jste se k této látce dostali?

ON: Někdy v roce 2004 jsme viděli dokument V životě, ve smrti. Je to příběh Phillipa Pozzo di Borgo, který po nehodě při paraglidingu ochrnul od krku dolů, a Abdela (ve filmu Drisse), kluka z periférie, kterého Phillip najal jako svého opatrovníka. Ten dokument nám připadal hrozně nepravděpodobný, ale přestože jsme pak dělali jiné věci, zvláštním způsobem v nás zůstal. Až jsme si najednou uvědomili, že se jím chceme zabývat. Zajímal nás vlastně hlavně vztah dvou lidí, z nichž jeden je postižen fyzicky a druhý sociálně.

Foto: Aerofilms

Představitelé dvou lidí, kteří se nikdy neměli potkat: François Cluzet a Omar Sy.

ET: Velkou roli v tom hrálo také to, že už jsme předtím pracovali s Omarem Sy, který hrál ve filmu Naše šťastné dny lékaře, a tak nás okouzlil, že jsme s ním chtěli točit znovu. Takže jsme vlastně hned věděli, kdo by měl hrát Abdela. A on byl neuvěřitelný. Zhubnul deset kilo a cvičil, aby mu narostly svaly. To jen proto, že byl sám přesvědčen, že kluk z periférie musí být hubenější než on, a musí mít pořádnou páru. Sám si oholil hlavu, oblékl bundu s kapucí… A na place pořád vytvářel skvělou náladu.

Předpokládám, že jste ale nejdřív vyhledali Phillipa…

ON: Ano, ještě než jsme se pustili do psaní scénáře, chtěli jsme tohoto bývalého obchodníka se šampaňským navštívit. A on nám nejdřív odpověděl, že nejsme první filmaři, kteří chtějí příběh natočit, že již četl několik scénářů, ale že je nicméně ochoten se s námi setkat. Jeli jsme tedy za ním do Maroka, kde žije a kde se také znovu oženil.

ET: Byl ohromně vstřícný, řekl nám spoustu věcí, které v dokumentu nebyly, včetně té zásadní: „Kdybych nepotkal Abdela, byl bych po smrti.“ A pak ještě dodal, že pokud máme točit, musí to být s humorem, že nechce, aby vznikl sentimentální film, ale komedie. Což se naprosto shodovalo i s naší představou.

Spolupracoval s vámi i později?

ET: To bylo dokonce naprosto nezbytné. Ke každé verzi scénáře jsme od něj dostali poznámky, které byly pro věrohodnost filmu nesmírně důležité. Ukázal nám, co ve svém stavu může, a co už je nemožné. A věřte nebo ne, některé situace, o kterých nám vyprávěl, byly ještě bláznivější než to, co jsme napsali my. Ale to nejdůležitější, co jsme si postupně uvědomili, byla jeho ohromná vůle nezapomenout v nenormální situaci na to, že je navzdory všem omezením normální člověk.

Jak reagoval François Cluzet na nabídku tak náročné role?

ON: Ona to tak úplně nabídka nebyla. Nejdřív jsme hledali někoho úplně jiného, měli jsme jinou představu o tom, jak by měl Phillipe vypadat, kolik by mu mělo být. Ale pak jsme se dozvěděli, že François četl díky svému agentovi scénář. Setkali jsme se, a jeho nadšení bylo tak ohromné, že jsme si řekli, že bychom mohli obsadit jeho.

A on se do toho okamžitě vrhnul: učil se od Philippa, pozoroval ho, jak žije, jak se pohybuje, jak mluví. François je herec, který se důkladně připravuje, a přesně to jsme potřebovali. A když se setkali s Omarem, předčila jejich souhra všechna naše očekávání.

Reklama

Výběr článků