Článek
Scény vázané na KTF se loni dostaly až na úroveň akční tragigrotesky, když se rektorka univerzity snažila děkanovi fakulty předat dopis za asistence policie a hasičů.
V posledních dnech pak vyšla najevo další příznačná epizoda. Figurují v ní studenti oboru dějiny evropské kultury, což mi slouží i jako pomocný argument, proč se fakultě věnovat ve sloupku v kulturní rubrice.
Došlo k tomu, že sedm studentů dějin evropské kultury, jež chtějí pokračovat v magisterském cyklu, se snažilo oslovit děkana fakulty Jaroslava Brože s dotazem, zda bude „magistr“ otevřen, protože škola dosud nevypsala přijímací řízení.
Protože se z vedení studenti nedočkali informace, jak tomu dále bude, zastihli děkana na chodbě, aby s ním na to téma zavedli řeč. On je odbyl s tím, že nemá čas (předtím domluvenou schůzku jim prý zrušil).
Vzápětí jeden člen akademického senátu rozeslal e-mail ostatním členům senátu, ale také ministerstvu školství a rektorovi UK s tím, že děkan byl pronásledován a jednání studentů je „nehodné akademické půdy a neslučitelné se zásadami respektu a věcné akademické diskuze“.
Výmluvná formulace. Vystihuje atmosféru a dění na KTF: aktéři tamních sporů již vyslali směrem k veřejnosti dostatečné množství signálů svědčících o tom, že právě zásady respektu a věcné akademické diskuse jsou tím, čeho se tomuto fakultnímu organismu hrubě nedostává. Mocenskými tanci právě tyto principy škola na své půdě zdevalvovala.
