Článek
Změna, která míří na 1,8 milionu lidí, může podle expertů nahrát velkým agropodnikům v čele s holdingem Agrofert. Ten ještě zkraje roku patřil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který jej po nástupu do funkce převedl do svěřenského fondu RSVP Trust.
Konkrétní pravidla, za jakou cenu by vlastníci půdu prodávali, zatím ministr nepředstavil.
„Předkupní právo vytváří bariéru vstupu na trh zejména pro menší subjekty,“ uvedl ekonom Liberálního institutu Jakub Kuneš. „Výhody mají hlavně velcí pachtýři. Náklady nesou majitelé pozemků,“ dodal. Pachtýř je ten, kdo si půdu pronajímá a hospodaří na ní – v Česku jde nejčastěji o velké zemědělské podniky. Předkupní právo by jim podle Kuneše dalo výhodu, v Německu například přispělo k poklesu ceny půdy.
Mimo jiné kvůli zvýhodnění velkých hráčů kritizují návrh zástupci menších farmářů, například Asociace samostatných zemědělců.
Zavedení předkupního práva na půdu má vláda v programovém prohlášení. Cílem je zabránit tomu, aby s půdou spekulovali investoři. Zákon by mohl začít platit od ledna 2028.
Předkupní právo pro zemědělce, stát či obce je podle Šebestyána jednou ze zvažovaných variant. „Zaznívá i to, že by to mohlo být omezeno výměrou vlastnictví na katastru, aby to nenahrávalo jen silným hráčům,“ uvedl ministr.