Hlavní obsah

Franz Kafka oslovuje stále celý svět

Právo, František Cinger

Před osmdesáti lety, třetího června, zemřel v sanatoriu v Kierlingu u Vídně jeden z nejslavnějších Pražanů, Franz Kafka, který se ve městě nad Vltavou narodil 3. července 1883. Stalo se tak na dnešním Kafkově náměstí, kde se pak i nejvíce pohyboval. Nazval jej "nejkrásnější dekorací celé země a všech dob".

Foto: Petr Svoboda

Zahájení výstavy Slavné stavby Bohuslava Fuchse

Článek

"Praha člověka nepustí. Tahle matička má drápy," napsal o rodném městě, kde je i pochován. Během života vyšlo šest jeho literárních prací, ty vůbec první sám zničil, o likvidaci pozůstalosti požádal kamaráda. Max Brod ho však neposlechl a díky němu byly posmrtně vydány jeho nejlepší práce Proces (1925), Amerika (1927) i další.

Vůbec poprvé vyšlo ještě za Kafkova života jeho Rozjímání (1908). Sám považoval za opravdový začátek své tvorby novelu Proměna (německy vyšla v roce 1915, česky 1929).

Tato próza je ve světě nejčastěji vydávána v Argentině. Těžko tomu uvěřit, ale je to devadesát vydání včetně všech dotisků, jak novinářům prozradil znalec Kafkova díla Josef Čermák, člen Společnosti F. Kafky. I on se podílel na přípravě festivalu nazvaného Kafka - Borges, Buenos Aires - Prague, který od 3. června do 3. července proběhne v Praze.

Borges uvedl Kafku do Argentiny

"Mimo Evropu to byla právě Argentina, kde Franz Kafka nalezl spřízněnou duši a prvního propagátora svého díla ve španělštině v Jorge Luisi Borgesovi," uvedl dále Čermák. Borges (který se narodil 24. srpna 1899 v Buenos Aires a zemřel 14. června 1986 v Ženevě), strávil první světovou válku v Evropě, žil v Ženevě, ve Španělsku, později ve Francii. Tento lyrik, prozaik a esejista patřil mezi válkami k předním představitelům evropské a argentinské avantgardy.

"Kafka představuje ten nejúchvatnější a nejcelistvější symbol zápasu muže a ženy za svobodu a osobní a společenské uplatnění navzdory nepřízni osudu," charakterizuje jeho dílo Juan Eduardo Fleming, argentinský velvyslanec v České republice, který se rovněž podílel na přípravě programu, jejž zahájí tryzna u Kafkova hrobu v Praze na Olšanech. Série čtyřiadvaceti akcí skončí u jeho pomníku, nedávno instalovaného na rohu ulice Dušní a Vězeňské v Praze 1.

"Praha tak navazuje na inspirující roli, která jí v umění patřila před 2. světovou válkou. Je dobře, že se k ní ve chvíli vstupu do Evropské unie vrací. Svět potřebuje taková centra!" dodal Fleming.

Na festivalu bude poprvé v ČR promítán argentinský kultovní film Invaze, k němuž napsal scénář Borges. Součástí programu budou také německé filmy Kafka chodí do kina literárního kritika a filmového historika Hanse Zischlera a Zámek režiséra Rudolfa Noelteho s Ivou Janžurovou ve vedlejší roli. Milovníci Kafkova díla se mohou právě nyní seznámit s knihou H. Zischlera S Kafkou do kina.

Po vzniku ČSR v práci povýšil

Kafka je paradoxně ve světě považován za "českého" autora, správnější i přesnější je označení autor pražské německé literatury.

Své knihy psal německy, i když česky velmi dobře uměl i mluvil. Od roku 1908 pracoval v Dělnické úrazové pojišťovně, která sídlila v pražské ulici Na Poříčí č. 7. V roce 1909 dostal jako pojišťovací agent na starost čtyři hejtmanství v severních Čechách: Frýdlant, Liberec, Rumburk a Jablonec. Proto tak často až do své nemoci - tuberkulózy - pobýval na severu.

V Kafkově pojišťovně se v roce 1919 stala úřední řečí čeština a vedoucí pracovníci německého původu byli penzionováni. Kafka však povýšil! Ve funkci tajemníka se stal přednostou nového konceptního oddělení. O dobrém vztahu k němu vypovídá i sbírka, kterou vedení pojišťovny uspořádalo k uctění jeho památky. Ředitel doc. JUDr. Bedřich Odstrčil a dalších šest kolegů přispěli Masarykově Lize proti tuberkulóze.

Související témata:

Výběr článků

Načítám