RECENZE: Velký Marty je ilustrací mimořádně odvážné ambice mladého nerozvážného snílka

Příběh volně inspirovaný životem skutečného hráče stolního tenisu Martyho Reismana je Safdieho návratem k sólové režii po dlouhé a úspěšné spolupráci s bratrem Bennym.

Jeho protagonista je výstřední postavou malého sportu v poválečné Americe. A zatímco stolní tenis tu má postavení společenského fenoménu, Martyho cíle daleko přesahují našlapané kluby či sokolovny padesátých let. Chce získat titul světového šampiona, touží představit svůj unikátní oranžový míček a nejraději by snídal křupky z krabice, na které bude jeho podobizna.

Safdie umně pracuje se sociálním zakotvením mladého sportovce, jenž pracuje jako prodavač bot někde na Manhattanu. To záměrně staví do kontrastu s velikostí, které chce Marty dosáhnout. Veškeré denní snění ale nabírá reálné kontury poté, co je divák svědkem prvních výměn. Filmový Marty – stejně jako jeho předobraz – to s pálkou umí a má po sportovní stránce všechny předpoklady k úspěchu. Je to ale veřejnosti skrytá a nenápadná strana jeho snahy, která rozjíždí šílený běh událostí a neskutečně baví.

Jak samotný hrdina ve snímku obhajuje své konání, „žije s přesvědčením, že když si bude věřit, peníze budou následovat.“ Jeho nouzová řešení ho ale dostávají do kvapíku rychlejšího, než by zažil za tenisovým stolem.

Tvůrci hravě těkají rychlou kamerou a hrají ping-pong i s tuleněm, aby následně nechali Martyho ve vaně propadnout podlahou zaplivaného hotelu. Tempo je zběsilé, struktura příběhu skáče tam a zase zpět, stejně však hybatel děje.

Tiché údery i retro atmosféra z partitury Daniela Lopatina pak doplňují ústředního hráče, který stejně jako jeho postava usiluje o velikost. Timothée Chalamet předvádí výborný výkon. Jeho charisma dokáže vyvážit pověst až nesympatického obchodníka s lidskou laskavostí, který platí na sekeru a své dluhy, ať už finanční nebo společenské, slibuje pokrýt jistým úspěchem. Ten však zdaleka není zaručený.

Americký herec, který za roli Martyho získal již třetí nominaci na Zlatý glóbus v řadě, je fyzicky připravený, precizní v dramatických momentech, a především s přehledem nese tíhu celovečerního filmu na svých uměleckých, ale i producentských bedrech.

Jeho herectví je vyspělé a před kamerou pracuje s neobvyklou lehkostí. Objektivně jde o jeden z vrcholů jeho dosavadní kariéry. Dobře to dokládají i scény s hereckou partnerkou Gwyneth Paltrowovou, ve kterých Chalamet dominuje.

Právě momenty jistého budoucího šampiona stolního tenisu s vyhaslou hollywoodskou hvězdou Kay Stoneovou (Paltrowová) jsou dalším skvělým prvkem, kterým Safdie v přímém kontrastu ukazuje, jak se některé sny jednoduše ztrácejí a jak je úspěch pomíjivý. Druhou, osobnější stránku, pak doplňuje linka s Martyho známostí Rachel (Odessa A’zionová), která je většinu filmu odstavena na vedlejší kolej. Svou roli však v Martyho příběhu sehraje.

Snímek vrcholí emocionální smrští, ve které se ambice střetávají s realitou a zoufalý protagonista touží po naplnění svých snů. Jejich zdánlivě neotřesitelná podoba se mění a katarze volně putuje přes síťku, přesně do růžku, a odráží se mimo dosah soupeře. I tam si zřejmě divák uvědomí, jakou měrou nebyl Velký Marty sportovním životopisem, ale spíše dramatem o neporazitelných bláznech, kteří drze hrají podle vlastních pravidel.