Po Nejhorším člověku na světě přichází Citová hodnota. Norské filmy vybočují nenápadností, míní herečka

Patriarcha hereckého klanu Skarsgårdových ve snímku ztvárnil stárnoucího filmaře, který chystá nový projekt. Nepřímo se jím snaží napravit pošramocené vztahy se svými dospělými dcerami, které se mu odcizily.

Starší z nich, která je uznávanou herečkou a jež si příliš neví rady se svým osobním životem, ztělesnila Renate Reinsveová. Ta zářila v hlavní úloze Nejhoršího člověka na světě. Mladší, emociálně stabilnější a klidnější sestru, která se místo kariéry zaměřila na rodinu, představuje Lilleaasová.

„Také v soukromém životě jsem diplomatický typ, který se snaží, aby se všichni měli rádi a vycházeli mezi sebou. To ale není vždycky možné,“ řekla herečka Novinkám.

Natáčení filmu vnímala jako radostné, chvílemi však i dost smutné. Zasáhla ji hlavně vyobrazená neschopnost komunikovat, kterou ponejvíce trpí postava otce. Nikdy se prý nenaučil, jak milovat a zároveň být milován.

„Blízká mi byla i sesterská dynamika. Sama mám starší sestru, a tak vím, jaké to je společně vyrůstat, být vychováván stejnými lidmi, a přitom odlišně nazírat na různé věci. Řekla bych, že nejstarší sourozenci to mají těžké. S rodiči jsou zprvu sami a jejich život se nejvíc odvíjí od toho, jací matka a otec jsou. Jako druhé a další dítě už automaticky máte staršího sourozence, parťáka, který vám dá pocit spojenectví a bezpečí,“ poznamenala k tomu.

Spolupráci s velikánem severské kinematografie Stellanem Skarsgårdem si Lilleaasová nadmíru pochvalovala. Odjakživa sledovala jeho umění a toužila si jednoho dne zahrát po jeho boku. „Stellan je výtečný herec i člověk. Je velmi rozumný, velkorysý, zábavný a laskavý,“ upřesnila.

V Citové hodnotě spolu odehráli mimo jiné scénu vyostřené hádky. Jak zachytit hněv, aby z něj na plátně nevzešlo kýčovité melodrama? Podle Lilleaasové je zapotřebí snažit se ho spíše nehrát, aby byl pro publikum uvěřitelný. „Hraním dáváte najevo nějaký svůj reálný vnitřní pocit, po němž sáhnete do své paměti. S děním ve scéně většinou nikterak nesouvisí,“ podotkla.

Citová hodnota je Trierovým šestým režijním a scenáristickým počinem, ale teprve třetím, který míří do českých kin. Do distribuce vstoupí 8. ledna 2026.

Snímek měl světovou premiéru letos v Cannes, kde získal nejvyšší ocenění Zlatá palma. Tamní diváci jej odměnili 19minutovým aplausem.

Norská kinematografie nyní zažívá nebývalý rozmach a velké úspěchy. Na letošním Berlinale zvítězil snímek Sny v režii Daga Johana Haugeruda, loni zaujalo drama Až na věky režisérky Lilji Ingolfsdottirové.

„Myslím, že je to dané její nenápadností, jemností, intimností a pravdivostí. Tím nejspíš norské filmy kontrastují s filmovou produkcí z jiných zemí,“ uzavřela Lilleaasová.