Článek
Loňský rok s kolegy předpovídal jako slabší, jaký i byl. Americká kina vydělala asi 8,7 miliard dolarů, v přepočtu 178 miliard korun. Před sedmi lety přitom dosáhla jedenáctimiliardového zisku.
Zmíněný rok 2019, kdy spustili platformu Cinelytic, považuje Queisser za bod zlomu. „Diváci se z kin přesunuli ke sledování seriálů a sportovních utkání na streamovacích platformách a k sociálním sítím. To odpoutává pozornost od filmů, které přestávají být kulturně relevantní. V telefonu je všechno dostupné v reálném čase, představuje okno do celého světa,“ říká.
Jako další z problematických míst dnešní kinematografie vnímá příliš mnoho pokračování existujících filmových sérií. Studia sázejí na jistotu zavedených značek jako Avatar, Mission: Impossible nebo Jurský svět, o marvelovkách ani nemluvě.
„Nastala určitá únava z toho, že v kinech nacházíme pořád to samé dokola. Diváci postupně otupěli. Abychom je získali zpět, potřebujeme nové strhující nápady. Naše data ukazují, že po nich lidé touží,“ upřesňuje.
Nolanů je málo
Příkladem ideálního tvůrce, který uspokojí nejen publikum, ale i kritiky a peněženky distributorů, je z jeho pohledu Angličan Christopher Nolan. Každý počin tohoto původně nezávislého filmaře, který se vypracoval k blockbusterům, nese neotřelou myšlenku a zároveň je vždy kasovním trhákem.
V červenci do kin vyšle Odysseu, svůj třináctý celovečerní režijní počin po hitech jako Temný rytíř, Počátek či Interstellar. Jenže příslovečných Nolanů je podle Queissera moc málo na to, aby se kinematografie zvedla z úpadku.
„Tržby klesají a náklady rostou. Ubývá filmových studií i pracovních míst a tato situace není dlouhodobě udržitelná. Umělá inteligence je v tom ale nevinně. Krize souvisí pouze se smršťováním trhu,“ poznamenává.
Tento bavorský rodák se deset let pohyboval ve finančním sektoru v Londýně a následně produkoval nezávislé filmy. Kolem roku 2016 si uvědomil, že užitečné nástroje, s nimiž pracoval ve finanční sféře, citelně chybí ve filmovém průmyslu.