Hlavní obsah

Film, který udělal největší a nejhorší PR žralokům. Čelisti slaví padesátiny

4:56
4:56

Poslechněte si tento článek

V roce 1975 jméno Steven Spielberg ještě nikomu nic moc neřeklo. Vše se změnilo 20. června, kdy tehdy šestadvacetiletý režisér premiérově uvedl svůj druhý celovečerní film Čelisti (Jaws). Horor, který se považuje za první prázdninový trhák v historii, měl zároveň ničivý dopad na populaci žraloků. Sám tvůrce před pár lety přiznal, že ho mrzí zhoršení pověsti paryb, k němuž přispěl.

Foto: The Legacy Collection / Hollywood Archive, Profimedia.cz

Steven Spielberg během natáčení Čelistí

Článek

Knižní předloha filmu, podle níž její autor Peter Benchley připravil s Carlem Gottliebem scénář, čerpala inspiraci ze skutečného příběhu rybáře Franka Munduse, který na Long Islandu o dekádu dříve ulovil pět metrů dlouhého a dvě tuny vážícího žraloka.

Rukopis se dostal do rukou producentů Richarda Zanucka a Davida Browna, které zaujal natolik, že práva na jeho zfilmování zakoupili za 150 tisíc dolarů (dnes asi 1 milion dolarů, v přepočtu necelých 22 milionů korun) ještě před vydáním knihy. Režie připadla po dvou potenciálních kandidátech na mladičkého Spielberga.

Upoutávka na film ČelistiVideo: Universal Pictures

Snímek se odehrává na fiktivním ostrově Amity nedaleko massachusettského pobřeží v USA. A tam také vznikal, konkrétně na vyhlášeném ostrově Martha's Vineyard od května do října 1974. Spielberg trval na natáčení v oceánu namísto bazénů či nádrží, které mu navrhovali kolegové. „Publikum by se na film nenapojilo, kdyby nepůsobil realisticky,“ argumentoval podle webu Business Insider.

Zkorodovaní a vybledlí žraloci

Logicky se to ale neobešlo bez komplikací, jako třeba ve zpožděné produkci a utopeném vybavení. Obtížné kupříkladu bylo vzhledem k nepředvídatelným pohybům lodě, z níž se natáčely vodní záběry, získat do filmu použitelný obraz. Kameraman Bill Butler proto zhotovil vor, z nějž některé scény natáčel ručně.

Animatronika (elektricky ovládaná loutka – pozn. red.) žraloka stála produkci čtvrt milionu dolarů, tedy více než 1,6 milionu dnešních dolarů (přibližně 34 milionů korun). Spielberg ji pojmenoval po svém blízkém kamarádovi, právníkovi Bruci Ramerovi.

Scénografové pro natáčení vyrobili tři žraloky. Příliš však nedomysleli náročnost jejich údržby. Nenavrhli je tak, aby odolali slané vodě a slunečním paprskům.

Vnitřní kovové části zkorodovaly, vnější „kůže“ zase vybledla a tvůrci museli každý týden žralokům pořizovat novou. Mechaničtí žraloci se navíc tak často porouchávali, že se Spielberg rozhodl více než na krvavé sekvence útoků zaměřit na napětí z očekávání příchodu lačného zvířete.

Slavný výrok šéfa policie Brodyho, že budou protagonisté potřebovat větší loď, řekl jeho představitel Roy Scheider spontánně. Režisérovi se natolik zalíbil, že ho ve filmu ponechal. Postavě Brodyho nadto propůjčil své mazlíčky, dva kokršpaněly, kteří si zahráli policejní psy.

Kvůli složitostem se finální rozpočet ztrojnásobil. Výroba nakonec stála devět milionů dolarů (dnes skoro 65 milionů dolarů, asi 1,4 miliardy korun). Snímek byl takřka čtyřikrát dražší než průměrný titul v polovině sedmdesátých let, jak podotkl list The New York Times.

Během prvního soukromého promítání se jeden z diváků zvedl ze sedačky a odešel, což ve Spielbergovi vyvolalo obavy, že reakce na film budou čistě negativní. Muž přitom sál neopustil poklidně, ale vyloženě utíkal.

„Bylo jasné, že míří na toalety. Jenže to nestihl a pozvracel celou podlahu. Pomyslel jsem si: Proboha, co jsem to provedl? Jaký film jsem to natočil? Dotyčný se naštěstí asi za pět minut vrátil na své místo,“ vzpomínal režisér.

Narostl lov i zájem o ochranu

Navzdory nevolnosti zmíněného diváka film i díky obří reklamní kampani zaznamenal fenomenální úspěch a globálně vydělal na 478 milionů dolarů (více než deset miliard korun). Knihovna Kongresu, která ocenila vysokou řemeslnou kvalitu Čelistí, je v roce 2001 zahrnula do své prestižní filmové sbírky.

Skvrnou zůstává fakt, že snímek zásadně pozměnil vnímání žraloků, které od doby jeho premiéry lidstvo považuje za nelítostné zabijáky.

„Žraloci na lidi bezdůvodně neútočí a rozhodně k nim nechovají zášť. Kdybych věděl, co vím teď, nikdy bych tu knihu nenapsal,“ vyjádřil lítost Benchley, jehož citoval server Entertainment Weekly.

Vinu z takzvaného Jaws efektu ovšem cítí i sám Spielberg. „Nebojím se, že by mě sežral žralok. Mám strach, že se na mě žraloci zlobí za to, co se stalo po roce 1975,“ poukázal na výrazný nárůst jejich lovu, a dokonce pořádání turnajů sportovními rybáři. Podle studie vědeckého časopisu Nature se populace žraloků v letech 1971 až 2018 snížila o 71 procent.

Film na druhou stranu zvýšil zájem o výzkum mořských živočichů. Letos v květnu podle webu AP News obeplul vytrvalostní plavec Lewis Pugh ostrov Martha's Vineyard, aby upozornil na nezbytnost ochrany žraloků. Strach ze žraloků po zhlédnutí filmu, který poprvé viděl ve svých šestnácti letech, u něj nahradil respekt k nim. „Dnes se více děsím světa bez nich,“ uzavřel.

Hororová Týna

  • Jmenuji se Týna a horory miluji od útlého dětství, kdy mi je mí přísní rodiče odpírali.
  • První hororový film, který jsem viděla, byl americký remake slavného japonského Kruhu z roku 2002 s Naomi Wattsovou v hlavní roli. Bylo mi šest let a černovlasá holčička Samara vylézající z televizoru mi nedala spát.
  • Mezi mé nejoblíbenější a subjektivně nejlepší horory patří Paranormal Activity (2007), Rosemary má děťátko (1968), Twin Peaks: Ohni, se mnou pojď (1992), Sinister (2012) a Nepřivolávej nic zlého (2022).
Foto: soukromý archív K. Skalníkové

Hororová Týna

Výběr článků

Načítám