RECENZE: Ivana Chýlková v roli nebezpečné šelmy

A to jako americká spisovatelka Patricia Highsmithová, autorka především řady drsných krimi s charismatickým vrahem Tomem Ripleyem (viz i u nás známý film Talentovaný pan Ripley). A o něho jde i v tomto případě.

Za možná umírající spisovatelkou (protože vše je tu tak trochu relativní) přijíždí mladý ambiciózní zástupce agentury, který ji má přemluvit k tomu, aby napsala svou poslední „ripleyovku“. Proces přemlouvání je vzrušujícím dialogem plným vzájemných urážek, nahrávek a smečů jako v dobré karetní partii. Navíc se po pauze ukáže, že by všechno mohlo být vlastně ještě úplně jinak.

Ivana Chýlková v Patricii využívá příležitost předvést nejlepší stránky svého talentu. Je jí vlastní poloha drsné ženy obklopující se zbraněmi a vyslovující věty jako „Akt zabíjení je nejzábavnějším projevem života“ s hlubokou přesvědčivostí. Jen velmi uvážlivě a postupně nechá diváky nahlédnout i do zranitelnějších poloh své hrdinky, ale pak to stojí za to.

Je to Chýlková v dokonalé formě, jak ji známe z jejích nejlepších let v pražském Činoherním klubu.

Patricia má v sobě drsnou hrdost Hedy Gablerové, nebezpečnost Markýzy de Merteuil i kousek z bizarnosti Svatavy z Podivného odpoledne dr. Zvonka Burkeho. A k tomu notnou dávku lstivosti dravé šelmy, manipulativnosti, ironie a také dobře zužitkovaného ženského půvabu.

Chýlková ovládá dnes už poměrně vzácné umění jednat konkrétně skrze slovo a nezahodí jedinou příležitost k pointě. Její Patricia dráždí diváky svou neuchopitelností a nutí je k neustálému přehodnocování názoru, koho že to vlastně před sebou mají. A to je zábavné i vzrušující.

V roli jejího protihráče Edwarda se ale rozhodně neztratí ani Petr Uhlík, známý divákům asi nejvíc z role Ladislava Hojera v televizní minisérii Metoda Markovič. Vytváří ho v promyšleném oblouku, na jehož počátku stojí před diváky trochu zábavný i milý nemotora nemající vedle zkušené hráčky valné šance na vítězství.

Ale velice záhy je jasné, že za touto maskou vězí daleko větší formát, než se zpočátku zdálo. Uhlíkův Edward roste proměnlivou intonací, mimikou i gestikou v nebezpečného protihráče i parťáka zároveň. A na konci je jen na divácích, kterou roli mu vlastně přisoudí.

Švýcarsko je dobrou trefou do ungeltské tradice poskytující divákům již třicet let požitek z hereckého umění výrazných osobností a jejich vzájemné souhry. Divákům nabízí napětí i zábavu a v neposlední řadě i zamyšlení, jaké že to hodnoty vlastně stojí za to v životě vyznávat.