Hlavní obsah

Její pastorkyňa. Drama, které patří do učebnic a pořád má své místo v divadle

Klasika, která na konci devatenáctého století způsobila doslova divadelní revoluci. To je příběh Gabriely Preissové, jež přinesla na jeviště drama z malé české vesnice. Divadelní hra, při které herci nabízeli do té doby neznámý „obyčejný“ pohled na „obyčejné“ problémy a starosti venkovanů a zaznívala v ní čeština. Na brněnskou scénu Městského divadla se drama Její pastorkyňa, které podle odborníků stále na jeviště patří a má se hrát, vrací po více než pětasedmdesáti letech.

Foto: MdB Tino Kratochvil

Alena Antalová (vlevo) jako Kostelnička a Kristýna Daňhelová v roli Jenůfy v novém provedení Její pastorkyně

Článek

Premiéry budou hned dvě – v sobotu 11. a v neděli 12. dubna. Zájem totiž ani léta neotupila.

Její pastorkyňa vypráví příběh ve vsi vážené, obětavé, ale přísné Kostelničky, která chrání svou nevlastní dceru (pastorkyňu) Jenůfu před hanbou a utrpením. Když zjistí, že Jenůfa čeká dítě se Števou, lehkovážným mladíkem, který si ji nemá v plánu vzít za manželku, rozhodne se jednat.

Ve snaze uchránit dívčinu čest a zajistit jí lepší budoucnost učiní v zoufalství děsivý čin. Zatímco pro Kostelničku je tragické rozhodnutí zničující a zpochybní veškerou morálku, v niž dosud věřila, Jenůfa nakonec nalezne smíření, pochopení a lásku.

„Gabriela Preissová, která je díky svému literárnímu odkazu známá jako hrdá zástupkyně Moravského Slovácka, se paradoxně narodila a velkou část života i strávila v Čechách. Svou první povídku napsala již ve čtrnácti letech a od té doby se pravidelně věnovala prozaické tvorbě, v níž zúročovala výše popsané hodnoty a popisovala zkušenosti a zážitky ze života na Moravě,“ uvádí k inscenaci spoluautorka úpravy a dramaturgyně Klára Latzková.

Činorodá žena se znala i s Janáčkem

Jak dodává, autorka díky své aktivní účasti v mnoha společenských a kulturních spolcích navázala kontakty s Leošem Janáčkem, Janem Herbenem, Eliškou Krásnohorskou i ředitelem pražského Národního divadla F. A. Šubertem, který ji vybídl k napsání prvního dramatického textu.

„Tak měla v roce 1889 na jevišti Národního divadla premiéru její hra Gazdina roba a Preissová tak stála u vstupu nového uměleckého stylu – realismu – na české jeviště,“ uvádí dramaturgyně.

Realistická dramata s venkovskou tematikou Gabriely Preissové se dočkala operního zpracování. Gazdinu robu zhudebnil pod názvem Eva (1899) J. B. Foerster a Její pastorkyňa (1904) patří mezi nejhranější opery Leoše Janáčka. V zahraničí bývá uváděná s titulem Jenůfa a zajistila příběhu Kostelničky a její schovanky světový věhlas.

Foto: MdB Tino Kratochvil

Marco Salvadori jako jeden z nápadníků Jenůfy spolu s Alenou Antalovou

Jak doplňuje režisér Petr Gazdík, není to veselý příběh. „Divák se však trápit nebude. A co lepšího si přát, než přijít do divadla a prožívat spolu s hrdiny emoce, které k tomuto představení jednoznačně patří,“ dodává režisér.

Ačkoli se hra původně jmenovala pouze Pastorkyňa, přidáním slova „její“ zesílila Preissová upřesnění, kdo je ve hře hlavní postavou. Kostelničku, silnou, a přesto diktátem společnosti zmítanou ženu, bude hrát Alena Antalová, která se snaží udělat všechno pro dobro své pastorkyně Jenůfy, které na jevišti vdechne život Kristýna Daňhelová. V rolích jejích osudových nápadníků se diváci mohou těšit na Marca Salvadoriho a Ondřeje Studénku.

Související témata:
Její pastorkyňa
Alena Antalová

Výběr článků

Načítám