RECENZE: Brněnský Vik!ng nabízí strhující plavbu

Nespornou předností muzikálu Vik!ng jsou vtipně glosované dialogy, krásná barevná hudba, divoká choreografie a proměňující se funkční scéna s kostýmy inspirovanými historií i pohádkovými motivy.

Hned na začátku je divák vtažen do atmosféry dávných časů i bezpočtu zvratů. Jedna scéna střídá druhou a události se pomalu, a přesto neskutečně dynamicky sunou vpřed.

Za vznikem muzikálu stojí tým tří mužů – autor a režisér Petr Štěpán (mj. také činoherní a muzikálový herec a pedagog muzikálového herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně), dále spoluautor a dramaturg Miroslav Ondra a konečně herec a hudební skladatel Robin Schenk. Mají za sebou i veleúspěšný, rovněž autorský titul Devět křížů z roku 2022.

Pro režiséra Petra Štěpána, který v případě Křížů hrál a zpíval na jevišti, představuje muzikálová novinka velký režijní debut a nutno říci, že úspěšný. Jeho vedení inscenace je nabito strhující energií vyzařující od začátku do konce. Režijní rukopis v sobě nese Štěpánovy bohaté divadelní, televizní i filmové herecké zkušenosti i cit pro prostor a akci.

A Vik!ng nabízí i další přednosti. Hudební složka muzikálu je interpretovaná živým orchestrem, který v premiéře skvěle dirigoval František Štěrbák. Překvapením, které zde neprozradíme, je umístění orchestru, které je odhaleno až při děkovačce. Autorem divoké i lyricky dojemné hudby je Robin Schenk, který se při skládání nechal inspirovat rozmanitými styly a žánry – od počítačové po filmovou hudbu.

S hudbou úzce koresponduje choreografie Tess Nečas Lempartové. Taneční čísla nabízejí jak sborové exhibiční taneční scény na celém jevišti, tak tanec na maketách lodí, horských skaliskách i na stole.

Dominantní inscenační složkou muzikálu je jeho výprava. Autorem scény a projekcí je Petr Hloušek, kostýmy navrhl Roman Šolc. Hlouškova scéna je poutavě výpravná a plně funkční. Pracuje s velkými projekcemi přírodních scenérií i velkoformátových malovaných obrazů na horizontu.

Na jeviště jsou spouštěny či posouvány pohádkově i reálně náznakové a účelově funkční kulisy včetně historických replik, které se na jevišti střídají v rychlém, ale pro diváka srozumitelném sledu. Vše harmonicky dokresluje dobrodružně pohádkový ráz muzikálového nastudování.

Kostýmy Romana Šolce jsou laděny v součinnosti s charaktery jednotlivých postav. Jako bývalý tanečník platí za zkušeného znalce tanečních kostýmů. V současnosti patří k nejžádanějším kostýmním výtvarníkům pro všechny divadelní žánry. Jeho specialitou jsou právě historické kostýmy.

Poutavé je i složení muzikálových postav a jejich charakteristik, mezi kterými vedle ústřední trojice mladých Vikingů nechybí vikingští válečníci či vládce říše a jejich nejbližší. Vedle nich se objevují ozvláštňující a děj příjemně podkreslující mystické či fantaskní figury, jako jsou například Druid či Kostěj Nesmrtelný, které dodávají muzikálu punc dobrodružnosti a pohádkovosti.

Skvělé výkony podali všichni ústřední představitelé vikingského mládí. Šestadvacetiletý Jakub Mauer jako Johan využívá prostředků civilního herectví, které důvěryhodně reprezentuje nesmělého a zároveň ambiciózního mladíka. Maxmilián Riedl v roli malého vynálezce Svena rozehrává postavu úzce zaměřenou na vědu a zkoumání s humornou neobratností a vědeckou zaníceností.

Živým kontrastem mladíků je představitelka náčelníkovy dcery – Karolína Anna Měřínská. Její Heike je divokou nespoutanou dívkou toužící vydat se ve šlépějích obdivovaného otce – náčelníka. Toho ztvárňuje Dušan Vitázek s bravurou a dominancí sobě vlastní.

Jeho postava se humorně kymácí mezi temperamentem válečníka a v reálu ušlápnutým manželem i omdlévajícím bojovníkem zaskočeným úderem protivníka. Z dalších představitelů nelze opomenout osobité herecké ztvárnění postavy Kostěje Nesmrtelného v podání Jana Apolenáře.

Brněnský muzikál Vik!ng nabízí komediálně laděný příběh mladých lidí, kteří se vymezují vůči pořádkům a přáním svých rodičů. Je napěchovaný dramatickými událostmi, zvraty, humorem, mystičnem i napětím.

Štěpánova režie dynamicky startuje dění na jevišti hned v úvodu představení, v jeho průběhu přidává či ubírá na síle, aby spletitý příběh plný dobrodružství a pohádkovosti vygradoval ve vypointovaný závěr.