Článek
Nepřijde vám, že Fernando Krapp vystihuje všechny muže?
Netroufnu si říct, jestli všechny. Naše genetická informace je objemná a u každého jedince se uplatní jen část. Připadá mi, že všichni jsme vlastně vším, jen v sobě otvíráme velmi malý počet přihrádek.
Jako herec se vždycky snažím přijít na to, kým má postava je, jak přemýšlí a co cítí. Fernando má nesmírné povahové rozpětí. Charakteristické je pro něj to, že nedokáže sdělovat své city, a teprve, když svou lásku ztrácí, otevře se v něm komnata, kterou celý život odmítal odemknout. Najednou pukla obruč kolem jeho srdce, jak říkám v naší inscenaci.
Povídka Celý muž španělského autora Miguela de Unamuna ze začátku minulého století, na jejímž základě vznikla tato divadelní hra, vychází z dříve běžného modelu domluvených sňatků. Z dnešní doby je moc neznáme, bereme je tak spíš jako zástupný symbol.
Manipulace ve vztazích, nadřazenost a podřízenost a neschopnost vyjadřovat emoce jsou však věčné. Mužský a ženský svět se liší, narážejí na sebe a tato rozdílnost přináší mnoho neshod a bolesti.
Inscenaci přibližujete jako Nebezpečné známosti pro odvážné. V čem je libertinskému románu Francouze Choderlose de Laclose podobná?
Milostným trojúhelníkem, spalující vášní a zmíněnou manipulací. Paralela s Nebezpečnými známostmi je ale jen výsek hry. Ta má veliký oblouk, ač je výsostně minimalistická. Je postavena na zkratce bez předehry, bez nadbytečných slov a rekvizit.
V každé scéně se okamžitě jde k jádru věci, k dramatickému konfliktu. Při zkoušení pro nás bylo těžké do této zkratky vnést autentické emoce, které by mohli diváci prožít s námi. Snažili jsme se i o humor, který hra navzdory tragickému obsahu má. Je to prostě německý divadelní styl.
Tamní autor hry Tankred Dorst není v Česku příliš známý. Jak jste ho objevili?
A přitom je v Německu už divadelní ikona. Hru jsem si pamatoval z dob, kdy jsem studoval na DAMU. Petr Lébl ji tehdy uvedl v české premiéře. Podrobnosti si nepamatuji, je to dávno, ale pocit z ní ve mně zůstal. Režisérovi našeho nastudování Tomáši Rálišovi je německé divadlo blízké, volba tedy byla záhy jasná.