Dvořákova Rusalka v Nice. Velká koupel v kachlíkovém bazénu s akvabelami a skákacím prknem

Opéra Nice Côte d’Azur uvedla klasické Dvořákovo dílo vtipně ponořené do kachlíkovaného bazénu. Osvěžující a brilantní adaptace režisérů Jean-Philippe Claraca a Oliviera Deloeuila z Bordeaux přináší na scénu žhavou ženskou otázku na pozadí blyštivé show ve stylu tamní riviéry.

V kouzelném příběhu, částečně inspirovaném Andersenovou Malou mořskou vílou, přes českou romantickou Rusalku až po hollywoodský vodní svět, pracuje režisérské duo Clarac-Deloeuil s otázkami současnosti, aniž by se odpoutávali od původního libreta.

A s moderním smyslem pro scénografii po svém interpretují vlivy symbolismu a dekadence Dvořákova díla v neuvěřitelném prostředí olympijského bazénu, který zabírá celé jeviště opery.

Moderní scéna nabízí symbolické paralely, jež jsou nejen na francouzské umělecké scéně na žhavém programu dne.

„Řekli jsme si, že v době ženské emancipace je potřeba promluvit prostřednictvím opery. A v Dvořákově díle, které svým způsobem předešlo dobu, jsme našli unikátní příležitost. Buď krásná a drž hubu se nikdy nezdálo aktuálnější než v novodobém kontextu,“ vysvětlují autoři známí hledáním aktuálních souvislostí v odkazech minulosti.

Ať už je podíl jednotlivých inspiračních podnětů na celkovém výsledku jakýkoli, duo režisérů je dokázalo účelně zužitkovat a osobitým způsobem přetavit v originální Rusalku s překvapující psychologickou hloubkou i poezii scénografického „iluzionismu“.

Videa (Pascal Boudet a Timothée Buisson) jsou všudypřítomná, v gázových závěsech v přední části jeviště i v okně v pozadí zobrazují přírodní scény i svět synchronizovaného plavání.

Rusalka je zde ponořena do prázdného bazénu se skákacím prknem, na jehož okraj se staví postavy, když se začíná měnit jejich osud.

Zdá se, že pro mladou dívku nikdy nebylo snadné budovat svou osobnost bez potíží. „Voda tě už omrzela, lidského jsi lačna těla, milování, laškování… To já znám, s takovou se chodí k nám,“ zpívá Ježibaba - zde údržbářka (mezzosopranistka Marion Lebegueová), díky které tato novodobá mořská víla musí ztratit řeč, aby získala svou ženskost.

Pohled na fyzický ideál doby v podobě dokonalých těl „lesních žínek“ - zde akvabel, ještě více umocňuje frustraci ženy, od které se požaduje plnit model ženskosti ve všech aspektech.

V tomto krutém světě, kde mladé dívky nemohou jinak než snít o útěku, se Rusalka, španělsko-americká sopranistka Vanessa Goikoetxeaová, zamiluje do okouzlujícího „alfa“ Prince (David Junghoon Kim), jenž hrdě předvádí svou harpunu, aby se nakonec zamiloval do Cizí kněžny (Camille Schnoorová z Nice).

Mladá švýcarská dirigentka Elena Schwarzová, která z orchestru vytěžila strhující expresivní tóny plné jasné svítivosti i dramatické atmosféry, stála v čele výjimečného obsazení. Každý zpěvák si svou postavu vytváří trochu po svém, přináší své charisma a svůj osobitý přístup k věci.

Hřejivý hispánský témbr Vanessy Goikoetxeaové s květnatými vysokými tóny brilantně kulminuje v „Měsíčku na nebi…“, s půvabným a srozumitelným českým akcentem.

Extravagantní Camille Schnoorová na závratně vysokých podpatcích odsuzuje ze své výšky svou rivalku do ticha se smyslnou rafinovaností a harmonickou bohatostí sopránových výšin. Pod českým jazykovým vedení si s dikcí kuriózně nejlépe poradil jihokorejský tenor David Junghoon Kim, belkantový tenor s pronikavým hlasem, jehož české vyznání lásky je nasáklé emocemi a dramatickou citlivostí.

I když veskrze mezinárodní obsazení postrádá českou stopu, filharmonický orchestr l'Orchestre Philharmonique de l'Opéra de Nice má ve svém ansámblu hned tři české talentované hudebníky: Marii Baran (housle), Jana Szakala (violoncello), oba v čele s Věrou Novákovou (první housle).

„Byl to pro nás požitek! My všichni čeští muzikanti jsme byli velice rádi, že jsme si v Nice konečně mohli zahrát naši nádhernou českou operu, navíc vtipně vloženou do moderního vodního prostředí. Z hudební stránky to byla skvělá profesionální spolupráce,“ sdělila Maria Baran pro Novinky.

Opera byla realizována v Nice po Avignonu, ve druhém ze čtyř koprodukčních domů shromážděných regionem PACA v rámci iniciativy „Opéras au Sud“, jejímž cílem je usnadnit společné realizace mezi operními domy jižního regionu.

Příští sezonu se Rusalka představí ještě v Marseille a Toulonu.