Článek
Pokus Josefa Janáčka a Aloise Míky z přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století oživit České dějiny, jež kdysi vydával Jan Laichter, uvízl v komplikovaném výkladu ekonomických a sociálních souvislostí. Navíc vystoupila do popředí romanticky vyladěná postava Rudolfa II., kterého si oblíbili hledači magických jevů, beletristé a nakonec i filmaři a televizní tvůrci.
Ucelený obraz událostí let 1526-1618, prvního habsburského století, tak podává teprve VII. svazek Velkých dějin zemí Koruny české z nakladatelství Paseka, jehož autorem je Petr Vorel. Přitažlivým způsobem popisuje historické události od volby Ferdinanda I. v říjnu 1526. Vyzdvihuje kritické body habsburské vlády nad zeměmi Koruny české - stavovské povstání z roku 1527 i "rodinný spor" mezi Rudolfem II. a bratrem Matyášem z let 1608-1611.
Závěrečná kapitola věnovaná Matyášovu panování zachycuje vnitřní vývoj našich zemí v zrcadle velmocenských rozporů, které vedly k třicetiletému válečnému konfliktu z let 1618-1648. Za zlatý věk zemí Koruny české pokládá Vorel až dosud historiky opomíjenou dobu vlády Maxmiliána II. (1564-1583). Nevynechal výklad o proměnách české společnosti v ubývajícím čase na přelomu 16. a 17. stol. a celkový obraz doplňují partie o renesanční kultuře a vývoji vědy.
Mezi nejzajímavější části patří výklad o vzájemném vztahu římské říše (pro kterou se ve sledovaném období vžívá dodatek "národa německého") a zemí Koruny české. Vorlův svazek Velkých dějin patří v tomto rozsáhlém projektu nakladatelství Paseka k nejzdařilejším.
Petr Vorel: Velké dějiny zemí koruny české, Paseka 2006